tag:blogger.com,1999:blog-4911313876434409862024-03-13T17:08:37.225+01:00BlogVojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.comBlogger25125tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-41285158066338247452017-04-24T10:37:00.004+02:002017-04-24T10:43:01.938+02:00265. směna<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwZAbB9fPvrDNVyj0VwSV2DFJmhHpDP5OpCzsjF3eGsf3yZPK0MK6BoL2PyTkpLMf9NeVsR68tuBwvTnpzckbGYvce0vuJZfmd29cJJMh-Uyimt4k6N-ojFYnrRWeCtnJrilA7HZXNO9s/s1600/vlak+na+blog2.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwZAbB9fPvrDNVyj0VwSV2DFJmhHpDP5OpCzsjF3eGsf3yZPK0MK6BoL2PyTkpLMf9NeVsR68tuBwvTnpzckbGYvce0vuJZfmd29cJJMh-Uyimt4k6N-ojFYnrRWeCtnJrilA7HZXNO9s/s640/vlak+na+blog2.JPG" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Byl jeden z chladnějších podzimních večerů. Obloha se halila v tmavomodrý šat a místy jí pronikaly poslední paprsky už vybledlého slunce. Krajina pomalu mizela z očí a tu a tam se rozžehávala teple hřejivá světla okolních domků, kterým se obloukem vyhýbal mezistátní vlak. A v něm ve služebním oddíle vozu číslo 24 seděl znuděný průvodčí Jan Zahálka s umaštěnými prsty od klobásky z jídelního vozu za vydřidušských pětašedesát korun, které mu Karel Máslo samozřejmě výjimečně odpustil. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
V jeho vlaku muselo vždy všechno dobře fungovat a on se o to uměl postarat. Staří si sedali nejdříve, potom matky s dětmi a nakonec až pánové ve středním věku s lesknoucími se kufříky. Nohy a batohy nepatřily na sedačky, sluchátka nikdy neřvala a běda, když někoho načapal na záchodu ve stanici. To byl dril ze starých vlaků, který už ale dávno neplatil a on o tom tak trochu věděl. Když pak všechno bylo podle jeho představ, rád si sám dával nohy na stolek a něco baštil.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Dnes měl hotovo ještě dříve, protože byl čtvrtek a ve čtvrtek večer tolik lidí necestuje. Žádní výtržníci, ani podráždění důchodci, jenom uřvané děcko a rozklepaný podivín, ale takových už ve vlaku potkáte spoustu. A tak si Jenda seděl ve svém království, nohy na stole, noviny v klíně a klobása někde mezi zuby a žaludkem. Padala do něj, jak kdyby mu doma nedali najíst. U toho letmo vykoukával z okénka a snažil se už podruhé přelouskat, proč že je vlastně hned zkraje sezony Kučera nemocný. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
V tom začal vlak prudce brzdit, až se mladý pán zakuckal. „Zatracenej Vobořil,“ vyprskl a na novinách se mu začala vytvářet sytě nažloutlá mastná skvrna, „Měli by strojvedoucí kontrolovat, jestli nejsou pod vlivem.“ Neochotně odhodil včerejší plátek na pracovní stolek a vyklouzl ze svého útočiště na chodbičku. Kolem nohou mu projela poloprázdná petka z nedalekého kupé. Podrážděně se rozhlédl kolem a pak ji nasupeně zvedl. Podíval se z okénka, ale kolem byla všude tma a ticho. Ticho, které vzbuzovalo napětí. Jenže to už se rychlík dal znovu do pohybu. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
„Takže jenom semafor, hm, dobrý…“ uzavřel celou záležitost Jan Zahálka na své dvěstěšedesátépáté směně a lahev skončila v koši. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
- - -<br />
<br />
Libor Dočekal se neklidně ošíval na sedačce mezistátního expresu. Kupé 18 bylo až na něj dočista prázdné. Vlak se kolébavě sunul kupředu a on ne a ne se jeho příjemnému tempu oddat. Byl rozrušený. Těkal očima ze strany na stranu. Tu vykoukl do uličky, tu zase z okénka. Pravá noha nutkavě poskakovala. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
„Odjezd v 18:49, příjezd ve 21:21. To jsou zatracený dvě a půl hodiny. Dvě a půl hodiny času na to, aby našli stopu, a pak se jeho lidi s výsměchem dostavili na nádraží a tam si mě vyzvedli jak nějakej balík,“ uchechtl se zoufale Libor. Štěstí mu zrovna dneska nehrálo do karet a jeho svědomí mu už muselo sežrat aspoň jednu hemisféru. A teď se chystalo na další ochromující útok.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
„Ne, už nemůžu. Teď už není prostor utíkat a donekonečna se skrývat,“ jeho zuby zaskřípaly v tenzi. „Ještě to můžeš sám ukončit, nedostanou tě. Ty budeš určovat svůj život.“ <br />
Tohohle dialogu se obával ze všeho nejvíce. Už byl dostatečně rozložený a tušil, že jestli to přijde, tak vůbec neví, jak se pod tlakem rozhodne. „Kdybych to udělal, tak by to bylo bezbolestný. A co by potom zmohli…<br />
Kdybych to udělal tak by sakra stejně vyhrál. Ať už to bude tak a nebo onak, tohle přece chce, podusit si mě.“<br />
„A co Emilly?“ ozval se najednou ten druhý hlas a jemu došlo, že to řekl nahlas. To jméno rezonovalo celým kupé. <br />
Liborovo srdce poskočilo spolu s vagonem mezi kolejnicemi. Pookřálo a potom se ještě více stáhlo. Na prsou mu viselo neviditelné závaží a to teď někdo na něj nechal klesnout plnou vahou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
„Emilly by se to nikdy nedozvěděla. Emilly,“ zašeptal, „ach moje Emilly.“ Sebral zbytky svých sil a zalovil ve vybledlém báglu. Byl až úplně na dně – malý zápisník. Ty zbytky nervových vláken, které se ještě nezpřetrhaly v nekončících mukách, teď vysílaly stovky impulsů v jeho hlavě a kupodivu nacházely své cíle. Libor věděl, co musí udělat. Nechtěl věci sáhodlouze vysvětlovat, neměl na to ani dostatek prostoru, ale Emilly si zaslouží vědět, proč to udělal a nesnesl pomyšlení na to, že by ho po zbytek svého života nenáviděla. Musí jí říct pravdu. A ta pravda byla mučivá pro ně pro oba. A ta pravda byla…<br />
<br />
Roztřesené prsty stiskly tužku a začaly ji zběsile vodit po papíře. Stálo tam:<br />
<br />
„Emilly, prosím odpusť, že jsem se tak vzdálil! Jestli přežiju dnešní noc, vše ti vysvětlím. A jestli ne, tak chci, abys věděla…, že tě vroucně MILUJI. Toho večera, kdy se objevil tvůj strýc, jsem našel zašifrovaný dopis, byly tam souřadnice. Souřadnice jednoho hostelu na Vinohradech.“</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Když Libor dopisoval poslední slovo, najednou mu cukla ruka a tužka natrhla kraj papíru. To vlak prudce brzdil. Libor byl v klidu, čím více se ale předkláněl, tím rychleji mu to docházelo. „Tohle není semafor. Do prdele! Do prdele! Už jdou.“ Ventilací pronikal ten dobře známý pach rozžhavených brzd a jeho ruka se pustila do nejrychlejšího psaní, jaké kdy uměla.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
„…Tam je odpověď. Bydlel tam tvůj bratr asi týden předtím, než zmizel. Jsem přesvědčený, že je ještě naživu. Problém ale je, že si ho našli a teď už vědí, že znám jejich tajemství. Už jdou. Vyhledej…“ Za jeho zády něco zasyčelo. Ruce se mu klepaly jak při nejhorším stadiu choroby a on přitom potřeboval napsat poslední dvě slova. Jak rozsypaný čaj začal skládat ta písmenka ve jméno: „…Konstantina Hernna.“ Sroloval malý kus papíru. Na vrch napsal jenom ulici a číslo domu. „Snad se k ní dostane. Nebo k policii,“ problesklo mu hlavou a papír nasoukal do petlahve, co měl po ruce.</div>
<br />
Vlak duněl, slyšel kroky a potom nic. Zalehly mu uši. Srdce se mu div nerozskočilo. Těžce oddechoval. Mlžilo se mu před očima. Nemohl už nic víc dělat. A když se pak rozletěly dveře do kupé a dva svalnaté páry rukou ho chytly pod krkem, jeho křečovitě sevřené ruce povolily a lahev mu vyklouzla z ruky. Kutálela se do zadní části vozu a Libor se jenom modlil, aby přišla do správných rukou.<br />
<br />
- - - -<br />
Čtěte také:<br />
<ul>
<li><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2017/03/o-krtnikovi.html" target="_blank">O Krtníkovi</a></li>
</ul>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-38997597637388099432017-03-10T16:52:00.001+01:002017-03-10T17:32:36.051+01:00O Krtníkovi<!--[if gte mso 9]><xml>
<o:OfficeDocumentSettings>
<o:AllowPNG/>
</o:OfficeDocumentSettings>
</xml><![endif]--><br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>CS</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:EnableOpenTypeKerning/>
<w:DontFlipMirrorIndents/>
<w:OverrideTableStyleHps/>
</w:Compatibility>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="false"
DefSemiHidden="false" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="371">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 6"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 7"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 8"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Normal Indent"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="footnote text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="annotation text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="header"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="footer"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index heading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="table of figures"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="envelope address"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="envelope return"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="footnote reference"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="annotation reference"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="line number"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="page number"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="endnote reference"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="endnote text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="table of authorities"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="macro"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="toa heading"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Closing"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Signature"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text Indent"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Message Header"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Salutation"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Date"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text First Indent"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text First Indent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Heading"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text Indent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text Indent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Block Text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Hyperlink"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="FollowedHyperlink"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Document Map"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Plain Text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="E-mail Signature"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Top of Form"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Bottom of Form"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Normal (Web)"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Acronym"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Address"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Cite"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Code"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Definition"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Keyboard"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Preformatted"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Sample"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Typewriter"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Variable"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Normal Table"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="annotation subject"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="No List"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Outline List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Outline List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Outline List 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Simple 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Simple 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Simple 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Colorful 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Colorful 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Colorful 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 6"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 7"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 8"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 6"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 7"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 8"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table 3D effects 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table 3D effects 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table 3D effects 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Contemporary"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Elegant"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Professional"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Subtle 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Subtle 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Web 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Web 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Web 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Balloon Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Theme"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" QFormat="true"
Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" QFormat="true"
Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" QFormat="true"
Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" QFormat="true"
Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" QFormat="true"
Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" QFormat="true"
Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="41" Name="Plain Table 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="42" Name="Plain Table 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="43" Name="Plain Table 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="44" Name="Plain Table 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="45" Name="Plain Table 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="40" Name="Grid Table Light"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46" Name="Grid Table 1 Light"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51" Name="Grid Table 6 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52" Name="Grid Table 7 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46" Name="List Table 1 Light"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51" Name="List Table 6 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52" Name="List Table 7 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 6"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Normální tabulka";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin-top:0cm;
mso-para-margin-right:0cm;
mso-para-margin-bottom:8.0pt;
mso-para-margin-left:0cm;
line-height:107%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-language:EN-US;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqdltY8WNNj7-77tw_4sK0OmRfmvxAJuNJhlmkj7tNlNk0vsCfv88V3VNDhC1mptnboLCG_hUCsI17UipwnxXrYZ1DMe8RFJ2ScM6MuTn0a8pobWksYnlb9AU2r1_weyzaTpdz0RTrQ7A/s1600/krtnik+na+blog.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="420" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqdltY8WNNj7-77tw_4sK0OmRfmvxAJuNJhlmkj7tNlNk0vsCfv88V3VNDhC1mptnboLCG_hUCsI17UipwnxXrYZ1DMe8RFJ2ScM6MuTn0a8pobWksYnlb9AU2r1_weyzaTpdz0RTrQ7A/s640/krtnik+na+blog.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Držím v ruce Krtníka. Přistál
mi na stůl jako jedna z mnoha knih, které vybíráme do knihovny. Otevírám
první stránky a nechávám se pohltit úchvatnými ilustracemi. Tahle kniha je
jiná. Má být pro děti, ale už po prvních pár stránkách mi je jasné, že má
přesah. </div>
<h3 class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
</h3>
<h3 class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Příběh z rezervace </h3>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
Krtník má život, který bychom mu
mohli jenom závidět, žije v rezervaci ve spojení s přírodou a nic mu
nechybí. Zpívá kamenům a mechům, dovádí v řece Mizívce a vyfukuje mráčky.
Ano, Krtník umí vyfukovat mráčky a lidé v barevných svetrech, kteří žijí
v rezervaci, si ho pro to váží. Jeho mráčky totiž pozitivně ovlivňují
počasí. Kromě toho lidé sbírají i Krtníkovy bobky a ty potom kouří. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jednoho dne se ale jeho život
změní, protože se spřátelí s Medvědem. Ten vypadá jako obrovskej kus
chlapa, protože už delší dobu žije mezi lidmi. Tvrdí, že lidé vidí jen to, co
chtějí a většinou ze všeho nejmíň chtějí vidět skutečnost. A tak Medvěda berou
jako normálního týpka v kožený bundě, co se prohání na své motorce městem.
Jeho návštěvy jsou čím dál častější, vrací se za Krtníkem do rezervace a
vypráví mu o skvělém životě ve městě.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: large;"><b>„Jenže já nejsem obyčejnej
medvěd, už léta jsem člověk. Teda žiju tak. Dokonce mám každej rok chřipku.“ </b></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Když pak ale Medvěd přestane
jezdit, Krtníkovi je smutno a má o něj strach. Chce ho najít, chybí mu
přátelství a všechno to vyprávění o městě. Klidně by se ho vydal hledat i do
neznámého města. V tom čase se najednou v rezervaci objeví prohnaná
blecha Zaškvara a namluví Krtníkovi, že Medvěda zná a že mu ho pomůže najít. Nejdřív
se ale Krtník musí změnit, protože ho plánuje vzít do města, a ona mu pomůže tam
zapadnout.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
A tak přichází čas, kdy se Krtník učí vyfukovat pořád stejné mráčky,
Zaškvara ho tvrdě trénuje a nutí ho pracovat čím dál tím víc. Nezapomínejme ale, že
je to blecha a ty parazitují na druhých. Zaškvara to dělá tak, že nasává jeho energii při práci svým ocáskem. Její
oběť se obvykle postupem času upracuje k smrti. Ona tedy sbírá
síly a postupně přitom potlačuje Krtníkovu přirozenost a kreativitu a dělá
z něj bezcharakterní cvičenou opici. Více už neprozradím, abyste měli
chuť si to přečíst, protože to opravdu stojí za to.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h3 class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jak moc mě kniha nadchla </h3>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
Krtník je ideál, má
všechno, co bychom si přáli. Je to svobodný, krásný a originální tvor. Přesto
má ale pocit, že mu schází přátelství, a tak se začne pro Medvěda měnit.
Problém je ale v tom, že Medvěd by si to ani nepřál. Ale Zaškvara si
Krtníka omotala kolem prstu, nechal si nalhat, že ve své přirozenosti není pro
Medvěda dost dobrý. Pak přišlo první odmítnutí a naprosté potlačení sebe sama</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Mně přijde, že to je pro nás lidi
tak typické, jak se dokážeme utápět ve vlastním nesebepřijetí, které pak
maskujeme nějakou pózou. Nebo jak snadno se necháme měnit druhými lidmi, i když
s tím v nitru nesouhlasíme. Tereza Ščerbová se zkrátka dotkla tématu,
které řeší každý z nás, citlivě ho otevřela a v poutavém vyprávění o Krtníkovi
varuje před tou Zaškvarou, kterou nosíme každý tak trochu v sobě. Je to navíc
napsané moc pěkným a živým jazykem, vyprávění se postupně skládá z více pohledů,
fantastické ilustrace jsou pastva pro oči a to, že autorka je absolventka
UMPRUM je jenom další bonusový bod, proč si tuhle knihu nenechám ujít a zařadím
ji do své soukromé knihovny. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiw3RbW-So5BPZmgFCHrnaslHgea1KKMfWUegGsCoq6MCWXwJ9_AoXV_OsE6C-P0OFBF3FbXdleuhRVZcmp5fjsxno45s49i4Gbf9W8dUxwwef1e4vnSN_Tf449JTMrtWx9ylMHUlq8_5I/s1600/krtnik+na+blog2.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiw3RbW-So5BPZmgFCHrnaslHgea1KKMfWUegGsCoq6MCWXwJ9_AoXV_OsE6C-P0OFBF3FbXdleuhRVZcmp5fjsxno45s49i4Gbf9W8dUxwwef1e4vnSN_Tf449JTMrtWx9ylMHUlq8_5I/s640/krtnik+na+blog2.jpg" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-14685401236105622015-05-23T15:28:00.001+02:002015-05-23T15:30:20.020+02:00Stali jsme se obětí postprivatizační doby<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgd91aatxnuZ_kf9ibmdhEbGGspC1esoRq5ghMzPpjG_853RQPwJyBFzcp08T7J-cT7vCwvrB7Uou4cGhPrkHbTggxXSw-QQ_uy8myeKMPUtG17RI2nhv6N5D19KCe4L5kY-HvUT_jEDFw/s1600/penizky.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgd91aatxnuZ_kf9ibmdhEbGGspC1esoRq5ghMzPpjG_853RQPwJyBFzcp08T7J-cT7vCwvrB7Uou4cGhPrkHbTggxXSw-QQ_uy8myeKMPUtG17RI2nhv6N5D19KCe4L5kY-HvUT_jEDFw/s640/penizky.jpg" title="Foto: Vojtěch Bílek" width="640" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Přišel jsem na problém dnešního
Čecha! Na počátku všeho stála slavná privatizace. Všechno všem
už dávno neplatí. Často slyším lidi odvolávat se na
komunismus, který v sobě neseme. Myslím si ale, že ten už
vymizel a právě procházíme postprivatizačním obdobím, jehož
následky jsou mnohem zřetelnější. Všechno všem vystřídalo
heslo všechno mně a přitom legálně. V devadesátých letech
se umocnila pozice správného čecháčka, který si do svého
portfolia povahových rysů přidal ještě slovo tuneling. Když se
pak podíváme na současnou pozici českých firem, takové schéma
se stále drží a manažeři a ředitelé na vysokých postech se
snaží jenom nashromáždit více peněz, přitom nechtějí přijít
o prémie, což je jediný motor pro změny v jejich podniku a ve
společnosti. Zároveň se ale snaží </span><span style="font-family: 'Helvetica Neue', Arial, Helvetica, sans-serif;">ušetřit, na čem se dá.
Proto pak například státní podniky vypadají tak bídně, jak
vypadají.</span><br />
<span style="font-family: 'Helvetica Neue', Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
</div>
<h3 style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">„V devadesátých letech se umocnila pozice správného čecháčka, který si do svého portfolia povahových rysů přidal ještě slovo tuneling."</span></h3>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Říkám si, kde
se to vzalo? Jednou z odpovědí je <a href="http://blog.tomashajzler.com/clanek/milgramuv-experiment-v-byznysu" target="_blank">Miligramův experiment</a> a
rozložená zodpovědnost, o které mluví Tomáš Hajzler, druhou
odpověď pak vidím ve školství. Za největší problém považuji
výchovu od útlého dětství k individualismu, egocentrismu a
přílišné soutěživosti. Nikdo se neohlíží na druhé a razí
si cestu vysokými lokty. Mrzí mě, že žáci ztrácí kolektivního
ducha, že zapomínají na to, že se jim bude učit mnohem líp,
když vypilují týmovou hru. Odpovědí na krizi ve dvacátém
prvním století je pro mě spolupráce. Dokud se jí člověk znovu
nenaučí, jako ji uměl, když lovil mamuty, tak můžeme
zapomenout, že nám někdy bude dobře. Vždyť nejsme nejsilnější.
Na světě jsme se ale udrželi díky schopnosti spolupracovat. </span></div>
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">- - - -</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Nedávno zveřejněno na tomto blogu:</span></div>
<ul style="text-align: justify;">
<li><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2015/05/ozenim-se-bez-maturity.html" target="_blank">Ožením se bez maturity</a></span></li>
<li><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2015/03/pieta-pro-umelce.html" target="_blank">Pieta pro umělce</a></span></li>
</ul>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-35730461227552656672015-05-20T14:03:00.000+02:002015-05-24T22:32:29.681+02:00Ožením se bez maturity<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWmjeCTqC4jyC2YHuYc73tREF1tDW8ktYcY1mG3NV_nJObSOScRmKb6RS7mgxiUTvhQMLlPI8wCUfY1yLTLkGjrvanJ_4581y_ESs383bGrJ_Gj9dMoDy9jhKmDBL3w0SsXqD72Xb9CLg/s1600/blogbilek.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWmjeCTqC4jyC2YHuYc73tREF1tDW8ktYcY1mG3NV_nJObSOScRmKb6RS7mgxiUTvhQMLlPI8wCUfY1yLTLkGjrvanJ_4581y_ESs383bGrJ_Gj9dMoDy9jhKmDBL3w0SsXqD72Xb9CLg/s640/blogbilek.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: 'Helvetica Neue', Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: 'Helvetica Neue', Arial, Helvetica, sans-serif;">Jsem ve čtvrťáku na gymplu, maturitu
mám na krku. Lidé mě mohou pokládat za společenskou nicku a před
patnácti dny jsem měl svatbu. To jsi jako musel? Asi tak zní
otázka většiny lidí, která nechápavě vrtí hlavou. My jsme ale
s mojí ženou jednoduše chtěli. Možná si o nás budete
myslet, že jsme podivíni, zamilovaní naivové a kontroverzní
fanatici, kteří se zřekli sexu před svatbou a už to nemohli
vydržet. Budiž, máte na to právo. Člověk si občas tvoří
rychlé závěry, aby o věcech nemusel déle uvažovat. Taky to
dělám. Každopádně mě naše deviace postavila před
společenskou představu o manželství, která mnou naprosto
otřásla. Tato konfrontace mi ale současně nastínila odpověď na
otázku, kterou si už dlouho pokládám, a to proč se manželství
rozpadají.</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: 'Helvetica Neue', Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Očekávání numero 1: Vojtíšku,
dostuduj, a pak si vyskakuj</span></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Ženit se bez ukončeného vzdělání
je zkrátka magořina. Začne to tím, že vám je teprve dvacet a že
by bylo fajn mít aspoň tu maturitu. Rozumím, však ji mám
nadosah. Když má tazatel pomyslnou fajfku u středoškolského
vzdělání, začne se vyptávat, kam půjdu na vysokou, a zajímá
ho, jestli by nebylo lepší počkat. Moje odpověď je ne. Když se
mi ženil brácha na vysoké, zkoušeli na něj zase to, jestli by
nebylo lepší počkat, až bude mít titul. Já vám povím, co si o
tom myslím: na manželství není nikdy vhodná doba. Když budete
mít školu hotovou, budou se vás blízcí ptát, jestli by nebylo
lepší počkat, až si najdete práci, potom se hranice posune kamsi
do neznáma, až budete mít lepší, jak nástupnický plat, abyste
zajistili rodinu a tak dál a tak dál. Jenže tou dobou vám už
bude pětatřicet a zjistíte, že jste se měli oženit tenkrát
kdysi dávno, když jste svoji ženu skutečně milovali a chtěli
jste na tom svůj vztah společně vybudovat. </span><br />
<br />
<h3 style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"> <b>„Já vám povím, co si o
tom myslím: na manželství není nikdy vhodná doba."</b></span> </span></h3>
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Když už tedy mluvím o tom, jak se mi
to nelíbí, rád bych zmínil i náš přístup k věci. Pro
nás je studium důležité, chceme v něm pokračovat a oba se
na vysokou těšíme, pokud ale uvidím, že manželství nejde
skloubit s takovým způsobem života, jsem ochotný začít
pracovat. Moje žena mi je totiž milejší, než abeceda před
jménem.
</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Existenční očekávání</span></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Druhá nejdůležitější věc na
světě hned po studiu jsou pro lidi peníze. Chápu, že to s námi
myslí hrozně dobře a že mají starost, z čeho budeme žít.
My k tomu současně nemůžeme přistupovat lehkovážně,
protože i přes brigádu se nám příspěvky od rodin hodí. Stále
se ale nemůžu zbavit pocitu, že se na svůj majetek jako
společnost ohromně fixujeme. Když už jsme ty finance druhým
objasnili, přijde na to, kde budeme bydlet, a následuje otázka, co
si počneme, když manželka otěhotní.
</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Předpoklad třetí: Radši si ten
sex zkuste a pro jistotu kohabitujte!</span></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Současná móda je žít s někým
na hromádce. Tento jev se už rozšířil natolik, že mu
sociologové museli najít speciální název. Pokud tedy vaši
přátelé kohabitují, už víte, odkud vítr vane. Co se nás týče,
překvapilo mě, kolik známých nám navrhovalo zkusit společně
žít předem. Nerozumím tomuhle trendu. Je jasné, že se lidé
musí sžít a že od začátku nebude všechno stoprocentní, tak
proč zkoušet něco, co vlastně ani hned fungovat nemůže?</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Aby toho nebylo málo, nesmí chybět
zmínka o sexu, protože starostlivci vyjadřovali obavu, jestli nám
bude vyhovovat i náš sexuální život a jestli bychom si to neměli
předem ozkoušet. Takový návrh považuji za naprosto irelevantní.
Vzhledem k tomu, že jsme nikdy předtím nikoho neměli, tak
nemáme na sex žádné nároky a svůj pohlavní život můžeme žít bez předem vtisknutých návyků. Nemluvě o tom, že nechápu, když
jeden a ten samý doporučuje sex zkusit předem, a potom se ptá, co
si počneme, jestli budeme mít dítě. Ještě k tomu zkoušení
před svatbou jsem si vzpomněl na moji rozvedenou kamarádku, která se
zmiňovala o tom, že člověk si často tvoří tělesné návyky,
které mu pak znepříjemňují pohlavní život s jiným
partnerem.
</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Upřímnou soustrast snoubenci</span></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Pokud jde o samotný obřad, rozlučte
se s tím, že svatba je den ženicha a nevěsty. Dnešní
uzavírání sňatků je společenská a kulturní záležitost, do
které každý z vašich blízkých bude chtít promítnout své
očekávání. Připravte se na sáhodlouhé domlouvání s vašimi
rodinami o datu svatby, protože sňatky je potřeba uzavírat v létě
za teplého sluníčka a hřejivých tónů matky přírody.
Počítejte i s tradicí, bez které to nebude ono a hezké!
Samozřejmě, že jaký si to uděláš, takový to máš, ale tohle
jsou další super věci, které vám dokáží svatbu náramně
zpříjemnit.
</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<br />
<h3>
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">„Rozlučte
se s tím, že svatba je den ženicha a nevěsty. Dnešní
uzavírání sňatků je společenská a kulturní záležitost!"</span></b></h3>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Když se celkově zamyslím nad dojmy
z našeho sňatku, které nám společnost připravila, mám
pocit, že na svatbu je buď vždycky moc brzo – vždyť to jsou
ještě děti! Nebo až moc pozdě – no konečně do toho praštili!
Každopádně nejvíc mě zaskočil konzervatismus a nesouhlas
některých mých katolických přátel. Myslel jsem si, že zrovna
oni by mohli mít radost. Nakonec mě překvapilo, že naši svatbu
vzali ze všech nejlíp mí spolužáci a kamarádi, pro které jsem
si myslel, že budeme nepochopitelní. Chtěl bych jim touto cestou
vyjádřit veliký dík, protože díky nim jsem si ten náš velký
den opravdu užil!</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Jak je to s těmi rozvody?</span></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">A na závěr má odpověď na to, proč
se manželství rozpadají. Jak tak sleduji rady kolem svatby, zdá
se mi to prosté a jednoduché. Jestliže manželství bylo cestou ke
společnému životu dvou lidí, dveřmi k sexu a úplnému
osamostatnění, pak nemůžeme očekávat, když si tyto věci
dopřejeme předem, že takový závazek bude mít ještě význam.
Dřívější striktní zásady instituci manželství ochraňovaly,
protože s ním člověk mohl očekávat vstup do něčeho
nového, co mělo cenu si udržet, protože nikde jinde to člověk
nezískal, a když se snažil, sklidil puritánské pohrdání. Když
si ale řekneme, že glejt na lásku nepotřebujeme a prostě
vstoupíme do intimního vztahu, nic nám nebrání jít dál, když
se nabažíme. Necítíme hlubší odpovědnost, a proto se nám snáz
druhý člověk opouští.</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br />Druhý důvod rozpadu manželství může
být viděn v parazitech, kteří se nabalují na ten veliký
den slávy. Je jím majetek, honosný průvod aut, třpytivé zlato,
snaha mít to za každou cenu uchvacující, hostina jak na
královském dvoře -> zkrátka společenská komedie, ze které
je nejméně cítit vřelost vztahu nevěsty s ženichem.
Nejde o to, že některé věci k svatbě neodmyslitelně
patří, jde o to, že se stanou předmětem zájmu namísto
svatebčanů. Při tom svatebním shonu mi David, se kterým děláme
rozhovory <a href="https://www.facebook.com/subjektivcz" target="_blank">Subjektiv</a>, poslal odkaz na článek, který statisticky
prokazoval závislost ceny svatby na rozvodovosti. Podle mě se jedná
o<a href="http://www.pbs.org/newshour/updates/spending-less-wedding-save-marriage/#.VM6W6QZb_x4.facebook" target="_blank"> úsměvný článek</a>, který by na závěr mohl podtrhnout to, co jsem tu
nastřelil jako možné důvody. </span><br />
<br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="font-family: "Helvetica Neue",Arial,Helvetica,sans-serif;"><b>Subjektiv o svatbě: </b></span> </span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/RxecU8fT2rc/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/RxecU8fT2rc?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<br />
- - - -<br />
Nedávno zveřejněno na tomto blogu:<br />
<ul>
<li><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2015/03/pieta-pro-umelce.html" target="_blank">Pieta pro umělce</a></li>
<li><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2015/03/vedcuv-posudek.html" target="_blank">Vědcův posudek</a></li>
</ul>
</div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-58035617246468955592015-03-30T21:57:00.002+02:002015-05-19T20:48:43.257+02:00Davidovi<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Hledím na minulost
</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">v černobílých šatech</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">je to stará pohlednice</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">s nánosem šedi</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">fotografie toho krásného</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">co chovám v sobě
</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">pro příště</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">vyfocené tvým aparátem </span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">- - - -</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Další nedávno zveřejněné básně:</span><br />
<ul>
<li><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2015/03/pieta-pro-umelce.html" target="_blank"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Pieta pro umělce</span></a></li>
<li><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2015/03/vedcuv-posudek.html" target="_blank"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Vědcův posudek</span></a></li>
</ul>
</div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-86065824991008662882015-03-16T19:36:00.000+01:002015-05-19T20:48:58.297+02:00Vědcův posudek<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><b><br /></b><b><br /></b>
<b>touha</b> naplněná</span><br />
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><b>touha</b> domácí</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><b>touha</b> zázrak</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><b>touha</b> rozvrací</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">- - - -</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Další nedávno zveřejněné básně:</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<ul>
<li><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2015/03/davidovi.html" target="_blank">Davidovi</a></span></li>
<li><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2015/03/pieta-pro-umelce.html" target="_blank"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Pieta pro umělce</span></a></li>
</ul>
</div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-51479502865186674942015-03-16T19:34:00.001+01:002015-05-19T20:49:09.245+02:00Pieta pro umělce<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><b><br /></b>
<b><br /></b>
<b>myšlenka:</b> chci změnit svět,</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">ale nikdy pro to nic neudělám</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">toužím z podstaty změnit svět</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">a být vytesán do piety</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">toužím vzpomínky vzít zpět</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">a být pochválen od poety</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">láteřím pro spravedlnost</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">a probouzí se ve mně ctnosti</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">lobuji za rovnocennost</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">a přitom sotva zvednu kosti</span></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">možná v latentnosti</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">- - - -</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Další nedávno zveřejněné básně:</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<ul>
<li><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2015/03/vedcuv-posudek.html" target="_blank">Vědcův posudek</a></span></li>
<li><a href="http://vojtechbilek.blogspot.cz/2015/03/davidovi.html" target="_blank"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Davidovi</span></a></li>
</ul>
</div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-81588829813810091462015-03-12T23:15:00.004+01:002015-05-19T20:49:21.243+02:00Podle sebe soudím tebe<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Nemám rád televizi, ale přesto jsem
dnes neodolal a pustil si debatu Máte slovo na téma církevních
restitucí. Nejsem ten typ člověka, který by se zabýval složitým
systémem financování, takže čtenář nadšený ekonom už může
přepnout zpátky na facebook. Nebudu psát ani svůj postoj k
vyrovnání církví se státem. Dovolím si jenom malý postřeh.</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Občas sleduji rozlícené kritiky
církve, často nevěřící, kteří se odvolávají na citáty z
Bible. Jsem rád, že pokud něco restituce skutečně podnítily, je
to zájem o Písmo. Na druhou stranu mám pocit, že se na křesťany
pro jejich víru vyvíjí zbytečný tlak. Názory jako: „Ježíš
říkal, že nemáte hromadit pozemský majetek, nelze sloužit Bohu
a mamonu, vždyť církev je morální autoria a neplní svůj úkol“
a další podobné komentáře mě vždycky dokáží dojmout. Ne
snad pro pravdivost těch připomínek, na kterých mi záleží a
podle kterých chci osobně žít, ale pro náročnost na druhé
lidi. Upřímně by mě zajímalo jak mají své základní morální
otázky vyřešeni právě tito tazatelé.</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">V souvislosti s nároky jedné
debatérky na církev, jsem si vzpomněl na tohle léto trávené v
křesťanském prostředí. S dobrým kamarádem, který se snaží
svoji víru žít svědomitě, jsem se dostal do sporu a jeden z jeho
argumentů kolem mytí nádobí mě naprosto odzbrojil. Řekl mi něco
v tom slova smyslu, že přece musím pomáhat druhým, že to říká
i Ježíš. Zase měl pravdu, ale cítil jsem, že mě tlačil za
hranice mé svobody, a to do měřítek jeho vlastní morálky.
Chápu, že jsem ho tenkrát nechal ve štychu, za což jsem se mu
také řádně omluvil, ale vyvíjet na někoho nátlak co nesmí,
smí a musí se mi silně protiví. Ne snad pro to, aby si křesťani
mohli žít dle libosti, ale kvůli tomu, že nároky a očekávání
na věřícího člověka se kladou tak vysoké, že mám občas chuť
tu svoji víru pověsit na hřebík a říct zkuste si to.
</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Je mi jasné, že vidět problém na
druhých lidech, jejichž hodnoty znáte hned potom, co prozradí, že
jsou křesťani, je snadné. Považuji ale za spravedlivé, aby
člověk, který takové hodnoty někomu připomíná, také odhalil
ty svoje. Anonymně jde totiž všechno kritizovat jedna báseň. Ať
ale takový člověk nejdřív srovná sám sebe, a pak ať radí
ostatním. Nejenom na věřící totiž platí ono známé úsloví:
káže vodu a přitom pije víno.</span></div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-1193001006307464622015-02-18T21:33:00.000+01:002015-05-19T20:49:33.473+02:00Můj svět<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Můj svět se točí kolem osy a sloni v něm skáčou z nebe. Na
hlavách mají vypulírované čepice z vosku a bláznivá holka
chytá vlky v zimě. Želvy v něm předbíhají Achilea o dvě
kolečka, z mandolín čpí smůla hudebníků a bachor si čte
knihy. Santa Klaus chodí po všech čertech s andělem a hledá
uhlí, které včera vyhořelo v Teplicích. V mých zemích jezdí
auta za dobré slovo a taxikář vás sveze stopem. Války vedou
možná tak mloci, když žralokovi vytrhnou stoličku, a hloupej
Honza studuje matfyz. Mutace tu probíhají zpětně na požádání
a červené krávy mají žlutá telata. Když se podíváte do
nebes, kyslíku je tam sto pro a chybí uhlík, který teď sedí na
telefonních linkách a nabízí nový tarif.
</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Gerojové nosí americké čepice a s nakouslými jablky krmí
somálské děti. Jsou to charakterní jedinci bez svalové hmoty,
občas tlouštíci a nosí brýle. Nefotí si břicho v koupelně
před zrcadlem a v životě nepotkali kadeřníka. Zachraňují
copaté šprtky z gymplu a přitom to nesdílí na Snapchatu. V
restauraci nechávají dýška bezdomovcům a sami jedí ČESKO
quality. Občas usmiřují džihádisty s charedimy a chodí běhat
každý den, když jdou na autobus. „Do Deštného, prosím, ne
nemám Iredo kartu, ale chci přestupní jízdenku i bez
byrokratických čipů s devadesáti halířovou slevou.“</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">V mém světě nedozrávají třešně a kluci se drží za ruce
jenom, když brečí. Po ulicích chodí černé děti a nikdo jim
neříká korektně. Jsou prostě černé, jejich kamarádi žlutí a
my bílí. „Historia magistra vitae“, ale projednou bych ji se
všema křivdama opomněl. V mém světě může učit jenom učitel,
který má telent bez minima, na vejšku vás vezmou bez poplatků za
SCIA a vaše mámy vás docení. I když po prváku necháte učňák.
V domovech důchodců se pak tancuje kankán a sociálka krade děti
jenom z babyboxu. Tenhle svět je svobodný, ale některé jsou
svobodnější.</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Možná byste se chtěli přidat?</span>Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-7111520359748209312015-02-17T20:17:00.001+01:002015-05-19T20:49:46.925+02:00O té zemi, co mi učarovala<div style="margin-bottom: 0cm;">
<i><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">(Tento článek jsem publikoval na svém idnes blogu)</span></i></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Milá Anglie,</span></b></div>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">stává se ze mě notorický nostalgik.
Chybíš mi. Vlastně jsem si na tebe vzpomněl, když jsem jedl
český toast. Máte je tam u vás dvakrát tak větší a nikdo doma
nepochopí, když mám chuť na kvasnicovou pomazánku.</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Ale o to vůbec nejde, chybíš mi pro
svůj nekončící nádech královské vznešenosti, se kterou jsem
celé dva měsíce vdechoval tvůj sladký azyl. Chybíš mi pro toho
pána, co vystudoval lingvistiku na Oxfordu, a pak se mnou řezal
břečťan na stromech ve svém super cool pracovním obleku, pod
kterým měl společenskou košili a na hlavě mu nikdy nechyběl
klobouk. Postrádám tě pro tu paní, která byla víc british než
sama královna a každý den hledala svého teriéra, co uměl zpívat
Happy Birthday.</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Když sedávám v Čechách za
volantem, často se přistihnu, jak myslím na vaši nápovědu pro
chodce, co radí, kam se podívat. Taky vzpomínám na ohleduplné
řidiče, kteří ze zásady netroubí a vždycky mě pustili.
Přiznávám, že mi chybí i ty tvoje přeslušené stezky mezi
poli, označené cedulemi s informací, jestli jsou public nebo
private. A nejvíc mně chybí tvůj lid, Anglie, který neudělá
ani krok dál, když je někde cedulka se zákazem vstupu a přitom o
pár metrů za ní navazuje další public way. Honestly, stejně máš
bláznivý lid, který mi naprosto učaroval, a to včetně humoru,
který o Škodovce říká, že její hodnota se zdvojnásobí, když
do ní natankujeme benzín.</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">A ze všeho nejvíc miluju váš
ultra-polite fotbal, kde si ze slušnosti říkáte o přihrávku
slovy „if you need“, zatímco já doma skáču a řvu: „Tak už
nahraj, ty debile!“ Když se chci potom umýt, mám pocit, že mi
shoří ruce a nohy z těch vašich bestových kohoutků, jež
vznikly za královny Viktorie a nikdo od té doby nebyl schopný
sáhnout na kanalizaci a propojit teplou a studenou vodu. To pak
jeden nabere přehršel studené, potom přidá pár kapek teplé, a
než se opláchne, stejně se vždycky opaří...</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Ještě teď mi skáčou chuťové
pohárky, když si vzpomenu na propečenou křupavou slaninku nebo na
pudding, který nikdy nesměl chybět po svátečním obědě. A bylo
jedno, jestli jsme jedli dort anebo zmrzlinu, vždycky jste říkali,
že donesete pudding, lháři! Za velikou křivdu pak považuji
večeře - celé dva měsíce bez nich bylo fakt peklo. Až budeš
odepisovat, nesnaž se mi prosím tě namluvit, že TEA byla večeře,
protože k čemu pak teda máte dinner, hm?</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Znova a znova hltám ve vzpomínkách
ty skvělé chvíle plné ochoty a příjemných lidí, kteří se na
člověka usmáli, i když si kupoval večer na benzíně čokoládu
a prodavač už zavíral. Na chvíle, kdy jeden vlezl do restaurace
pro middle-class v cyklistickým a všichni tam seděli v kvádrech a
mluvili o výborném jídle a počasí. Na ten easy peasy life, který
mi utekl rychleji, než bylo zdrávo, a na prima lidi, kterým
prostřednictvím tohoto článku děkuju. Možná, že ti jednou,
moje drahá Anglie, nechám vyrobit lavičku „In memory of
England“, jak tvůj lid má ve zvyku.
</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Yours sincerely</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Oddaný cestovatel</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGbNUh5f638YyZ0LR6_dpoHdX6nNcOHPcmHR9W8JEuSAWPcaNP9EZEjP7bgAOMAReTVeOZ9s4ME97NVKc37AqaHxjTSKWn2aJqkdtBDoDGTL6khmAW8U32s4secpwFntKD3FWp3jO6YiE/s1600/DSCF0709.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGbNUh5f638YyZ0LR6_dpoHdX6nNcOHPcmHR9W8JEuSAWPcaNP9EZEjP7bgAOMAReTVeOZ9s4ME97NVKc37AqaHxjTSKWn2aJqkdtBDoDGTL6khmAW8U32s4secpwFntKD3FWp3jO6YiE/s1600/DSCF0709.JPG" width="640" /></span></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">(foto: Vojtěch Bílek)</span></div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-4227328999157566372015-02-17T08:00:00.004+01:002015-02-17T19:45:12.452+01:00Lucy's Decision<div lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<div lang="en-US">
(Inspired by Hopper's Nighthawks and Ernest
Hemingway)<br />
<br /></div>
<div lang="en-US">
Four o'clock am. A restaurant in the downtown. A
place off the beaten track in this time but four freaks inside. There
was a well lighted bar behind the glass and the surroundings were
very spacious. The walls were umber and wooden tables were shining
like never before. A white dressed bartender was washing-up, while a
lady in a red blouse was silently talking with two mysterious chaps
shrouded in dark coats:</div>
“<span lang="en-US">He always returns back this way. Give him 10
minutes and he's here, right?“</span><br />
“Don't be foolish Lucy,“ said Evind pensively but with a sharp
tone, “if I had known I wouldn't even get up!“<br />
John laughed: “So here we go! This is how it begins. Great. You
know what? You can't do that when you're annoyed by itself.<br />
“<span lang="en-US">Evie, just...“</span><br />
“<span lang="en-US">Ivy?“</span><br />
“<span lang="en-US">...just imagine those streets in Paris,“
Lucy wooed Evind ignoring John's inept comments. “cabaret,
chansons, garlands and us passed by French elegancy and caught in the
charm of honeymoon!“</span><br />
“You're crazy my love this is not possible. He will kick my ass.
Have you already forgotten about those bruises?“<br />
“More whisky for this hero please!“<br />
<div lang="en-US">
They knew he was listening but nobody had awaited
that he would twitch himself so much. He was kind of a good fellow
with such a good reputation of his bar. He knew everything about his
customers but he told nothing about them. Therefore Lucy and Evind
could start their romance right here.</div>
“<span lang="en-US">And what do you think I should tell him?“
Asked Evind curtly. “This is your desicion we don't need his
approval. He doesn't even have to know that.“</span><br />
<span lang="en-US"><br /></span>
<div lang="en-US">
Meanwhile the bartender poured out more whisky to
Evind who was holding Lucy's hand and gazing to her eyes trying to
show her a reality. “It's finished. No more. No arguments, no
struggles, no pain ok? He has betrayed you. Not you him. Although you
can feel so. This is just up to you, not up to him anymore.“</div>
<div lang="en-US">
She smiled uncertainly: “I see but...“</div>
“<span lang="en-US">No but sweety. When he comes I'll show him.
He will never atack you again. I'll protect you. And as soon as
possible we will leave for France I promise.“</span><br />
<div lang="en-US">
The door opened and a strong man with evil face
entered. He was tall and bald. His head was glistening and he stank.
A cigarette in his right hand. Stupid eyes. He seemed to be drunk and
probably ten years older than Lucy. He looked unfriendly at Evind and
he said powerfully:</div>
“<span lang="en-US">You again! How can you dare to show here you
idiot?! First you tease my wife and now! Now you write letters! But
you know what?! Look at this Lucy!“</span><br />
He threw an old piece of paper to Lucy and she looked at it. Her
eyes went red.<br />
“Evind?!!! Is that truth?! Really Morrison offred you money for
taking me out of here?“<br />
“Let me explain it to you sweety...“<br />
A fellow like mountain said: “Lucy we are leaving! I want to
take you to San Francisco tomorrow. You need a rest.“<br />
Lucy stood up. For the last time she looked at Evind and than she
made her step to the future. </div>
<span style="font-family: Calibri, sans-serif; text-align: justify;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirK5XVXkmHULLLdx2Q1AzCQRalZkZf3i0HYn4TR57yj3VWX-JoDuEM_F7q02tLy4ev1LYcV5z-TO3ZsseWE6jvuSRVHif9ZvCMBloZV605Ous2oDl7gL8phcN7xXpIZxjwF8JpNFVwY6A/s1600/hopper-nighthawks1.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirK5XVXkmHULLLdx2Q1AzCQRalZkZf3i0HYn4TR57yj3VWX-JoDuEM_F7q02tLy4ev1LYcV5z-TO3ZsseWE6jvuSRVHif9ZvCMBloZV605Ous2oDl7gL8phcN7xXpIZxjwF8JpNFVwY6A/s1600/hopper-nighthawks1.jpg" height="350" width="640" /></a></div>
<span style="font-family: Calibri, sans-serif; text-align: justify;"><br /></span>
<br />
<div lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Calibri, sans-serif;"><br /></span></div>
<div lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="font-family: Calibri, sans-serif;"><br /></span></div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-51888757965717252922014-11-09T21:19:00.001+01:002015-02-17T19:47:49.899+01:00Byla to dřina založit televizi<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
Možná jsme nevěděli,
do čeho se hrneme, a proto jsme se s nadšením dali do zakládání
školní televize Doutnák TV. Možná jsme to lehce tušili a já si
naivně myslel, že maturitu budu řešit až na jaře. Každopádně
to byla zidealizovaná vize, která nám učarovala a dovedla nás až
sem a jsem moc rád, že jsme tímto směrem vykročili, ačkoliv by
se našla spousta „ale“.</div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
Všechno to začalo tím,
že se mě Alena Žibřidová ptala, jak jsem se dostal do redakce
Náchodského SWINGu a do Televize JS. Když mi prozradila, že by
taky jednou v televizi ráda pracovala a ptala se, jestli náhodou v
redakci nemáme volno, musel jsem ji zklamat. Tenkrát se nikdo
nehledal a bylo mi jasné, že najít si praxi v médiích bez
známostí takřka nejde. Na druhou stranu jsem se cítil trochu
morálně zavázán. Na podzim minulého roku jsem totiž téměř
jak slepý k houslím přišel skrze bratrance k Televizi JS. Tři
čtvrtě roku na to mě někdo v podobné situaci, jako jsem byl
tenkrát já, žádal o pomoc a takovou prosbu nešlo jen tak přejít.
Moc dobře si pamatuji, jak zmateně jsem se kolem všeho pohyboval a
nevěděl, jak se té žurnalistice dostat na kobylku.
</div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
Když jsem se pak učil
na kompozici z matematiky, musel jsem pořád myslet na to, že ne
každý může mít takové štěstí, jako jsem měl já, a že to
není snadné nalézt si činnost z vašeho oblíbeného oboru. A pak
jsem se jenom tak zamyslel a říkal jsem si, že když druzí nemají
příležitost, tak ji vytvoříme. Přesně v tom teď vidím smysl
celého Doutnáku - je to prostor a příležitost pro studentskou
tvořivost, také místo, kde studenti mohou získat praxi v médiích,
a současně strávit čas s prima lidmi. Odměnou za všechnu snahu
nám je milé publikum, pro které točíme a píšeme.</div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<br />
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
Občas nám zlobí
technika, bojujeme se zvukem, dlouhé večery vysedáváme u střihu
a vrchol pak je, když nám nejde spustit premiéra celého vysílání.
Ale my se s tím naučíme a budeme bojovat dál doufajíce, že do
té doby neztratíme publikum.</div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/jFnZRfTtzzo?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Více na <a href="http://www.doutnak.com/" target="_blank">doutnak.com</a></div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-51927697531729111882014-05-17T14:46:00.000+02:002015-09-23T16:05:19.816+02:00Reportáže s Televizí JS<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoRkk7BKc2EpgWFfMtVbCc9cKeYb4C7RxJzvTqWNyaDiNyez1r6ThrII6KZ5LForO2iwavPcFMRLMe3nw8eUIGBEMq6iUSSXTaXFvYKOdk8UM3JEpsqtTzN3YcYCKy12PVWRL9bd0HiIw/s1600/vojtechbilek_tvJS.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoRkk7BKc2EpgWFfMtVbCc9cKeYb4C7RxJzvTqWNyaDiNyez1r6ThrII6KZ5LForO2iwavPcFMRLMe3nw8eUIGBEMq6iUSSXTaXFvYKOdk8UM3JEpsqtTzN3YcYCKy12PVWRL9bd0HiIw/s1600/vojtechbilek_tvJS.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
V říjnu 2013 jsem se stal redaktorem v Televizi JS a za tu dobu jsem zhotovil 27 reportáží, moderoval týdenní vysílání Účko a občas se dostal i ke střihu videí. Dohromady jsem natočil přes hodinu materiálu a jsem moc rád, že jsem tuhle příležitost dostal. Protože televizní stránky neumožňují vyhledávat reportáže podle jmen redaktorů, vytvořil jsem zde archív všech reportáží, které jsem točil, aby se mi snáze hledaly. Sdílím je i s vámi, protože se můžete dozvědět, co se dělo na Úpicku anebo se aspoň trochu pobavit tím, jak jsem se učil moderovat. </div>
<b>(Tučné reportáže doporučuji)</b><br />
<b><br /></b>
<b>ÚPICE - 31. ROČNÍK BĚHU DO VRCHU – JANSKÉ LÁZNĚ – ČERNÁ HORA</b><br />
<b><br /></b>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<iframe width="320" height="266" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/0b8y2P_7hfw/0.jpg" src="https://www.youtube.com/embed/0b8y2P_7hfw?feature=player_embedded" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></div>
<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-31-rocnik-behu-do-vrchu-janske-lazne-cerna-hora</li>
</ul>
<br />
ÚPICE – O smyslu křesťanských Vánoc<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-o-smyslu-krestanskych-vanoc</li>
</ul>
<b>ÚPICE – 55. let hvězdárny Úpice</b><br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-55-let-hvezdarny-upice</li>
</ul>
<b>ÚPICE – Ustavující zasedání zastupitelstva města</b><br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-ustavujici-zasedani-zastupitelstva-mesta</li>
</ul>
<div>
<div>
ÚPICE – 6. závod RADEČ CUPU v autocrossu</div>
<div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-6-zavod-radec-cupu-v-autocrossu</li>
</ul>
</div>
</div>
ÚPICE – Autocross 5. závod Radeč Cupu<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-autocross-5-zavod-radec-cupu </li>
</ul>
ÚPICE – ZŠ Lány – Atletický čtyřboj<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-zs-lany-atleticky-ctyrboj</li>
</ul>
ÚPICE – ZŠ Lány – Odpis...<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-zs-lany-odpis</li>
</ul>
<div align="LEFT">
ČERVENÝ KOSTELEC – Květinový svatební den<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/cerveny-kostelec/cerveny-kostelec-kvetinovy-svatebni-den</li>
</ul>
ÚPICE – Pálení čarodějnic</div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-paleni-carodejnic</li>
</ul>
ÚPICE
– Dětský den<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-detsky-den</li>
</ul>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<b>ÚPICE – Ratibořický MTB
maraton </b></div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-ratiboricky-mtb-maraton</li>
</ul>
<b>ÚPICE
– Činnost Speciální základní školy Augustina Bartoše </b><br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-cinnost-specialni-zakladni-skoly-augustina-bartose_1</li>
</ul>
HAVLOVICE
– Rybářský společenský večer<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/havlovice/havlovice-rybarsky-spolecensky-vecer</li>
</ul>
<b>ÚPICE
– Úpická laťka</b><br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-upicka-latka_2</li>
</ul>
ÚPICE
– Indiánský masopust<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-indiansky-masopust</li>
</ul>
ÚPICE
– Kantoři<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-kantori</li>
</ul>
<div align="LEFT">
ÚPICE - Mladý Démosthenes v Pardubicích</div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-mlady-demosthenes-v-pardubicich</li>
</ul>
<div align="LEFT">
<b>ČERVENÝ KOSTELEC – Jaroslava Kejzlarová
získala Zlatý odznak J.K. Tyla</b></div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/cerveny-kostelec/cerveny-kostelec-jaroslava-kejzlarova-ziskala-zlaty-odznak-jk-tyla</li>
</ul>
<b>ÚPICE
– Štědrý den</b><br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-stedry-den</li>
</ul>
<div align="LEFT">
ÚPICE – Živý betlém</div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-zivy-betlem </li>
</ul>
<div align="LEFT">
ÚPICE – Adventní koncert </div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-adventni-koncert</li>
</ul>
<div align="LEFT">
ÚPICE – Poslední Rolnička </div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-posledni-rolnicka</li>
</ul>
<div align="LEFT">
ÚPICE – HLEDÁNÍ ZMIZELÉ ÚPICE. Vzpomínky ve
městě - město ve vzpomínkách</div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-hledani-zmizele-upice-vzpominky-ve-meste-mesto-ve-vzpominkach</li>
</ul>
ÚPICE – Rolnička<br />
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-rolnicka</li>
</ul>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
TELEVIZE JS – Výstava železničních
modelů a kolejišť</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
</div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/televize-js/televize-js-vystava-zeleznicnich-modelu-a-kolejist</li>
</ul>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<b>ÚPICE – Motokros „O mistra Úpy"</b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
</div>
<ul>
<li>http://www.televize-js.cz/clanky/upice/upice-motokros-o-mistra-upy</li>
</ul>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-39113209071185983192014-05-16T22:38:00.000+02:002015-02-17T19:53:35.271+01:00Pouť Čenstochová - Mariazell - Den 10. – Jsme v cíli<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b>S prvotní myšlenkou podniknout
cyklistickou pouť přišel asi před rokem můj kamarád Dominik.
Našim původním cílem měly být francouzské Lurdy, ale vzhledem
ke vzdálenosti a obavám našich rodičů jsme zvolili poněkud
kratší trasu. Tou byla Čenstochová - Mariazell vzdálená 642 km
a s cestou zpátky jsme se dostali na tisíc. Naše výprava čítala
čtyři lidi a nikdo z nás dosud nic podobného nepodstoupil. Skoro po roce se myšlenkami vracím do horkých letních dnů a oprašuji
svůj Deník cyklisty. Pojďte se ohřát se mnou. </b></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Kroky. Rozespale mžourám
očima ke dveřím a vidím holky odcházet na nákup. Za chvíli se
vrací se dvěma pomazánkami, které měli na zdejší benzíně.
Nikde jinde nebylo otevřeno. Už si začínáme zvykat, že, když
něco potřebujeme, všude visí cedulka zavřeno. A když už to
vypadá nadějně, zrovna probíhá polední pauza.
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Do Mariazell vyrážíme v
devět za zvuku varhan nedělní bohoslužby. Ujíždíme jen pár
desítek metrů, ještě nejsme ani na konci města, když se nad
námi rozevírá průtrž mračen a spouští se silný déšť.
Kalhoty mi nasakují dřív, než zastavíme, abychom si vzali
pláštěnky a připadá mi, že s každým šlápnutím zvedám o
kilo navíc.</div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUwAjDXhZszgvJY99O3S6Vmsu7dw2nzW1xdnanRdaUmYePzBpfIMgK5Huvxlnae2479LmVVjhhZ_ult93ZteSEgvqAMxzmUa6B2swqe9ovK7OHUrqJK0qv3_fX846INlS__NOC94HMzAw/s1600/IMAG1804.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUwAjDXhZszgvJY99O3S6Vmsu7dw2nzW1xdnanRdaUmYePzBpfIMgK5Huvxlnae2479LmVVjhhZ_ult93ZteSEgvqAMxzmUa6B2swqe9ovK7OHUrqJK0qv3_fX846INlS__NOC94HMzAw/s1600/IMAG1804.jpg" height="212" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Počátečních třicet
kilometrů se jede pohodově, cesta vede podezřele dlouho po
rovince, až se jeden ptá, jestli se opravdu nachází v podhůří
Alp. Na odpověď však nemusí příliš dlouho čekat, protože
silnice začíná pozvolna stoupat a kopce se zvětšují. Žádná
rovinka a ani chvilka odpočinku. Ještě před chvílí nás
lynčoval déšť a teď už vystaveni polednímu slunci míříme
serpentinami směrem k Annabergu. V polovině kopce zastavujeme a
simulujeme spadlý řetěz, abychom se zatím nechali předjet
dvojicí závodníků na silničkách v rakouských národních
dresech. Takovou porážku bychom nepřipustili!</div>
<br />
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<b>NEKONEČNÉ ALPY</b></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifS3dl5Jh_5yVl3pUbV2YN0Uenc4xtrGMCqoziBiuRzEhim7ZNS2QylAV2tfUUoFe3AZhIde8I9P0dDAJyWllfhAqJBSyfD6nyzB0S9dwXv_YgCwZ5TTBqb75VFycqwOhmGdJgmEdnFfk/s1600/P1160598.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifS3dl5Jh_5yVl3pUbV2YN0Uenc4xtrGMCqoziBiuRzEhim7ZNS2QylAV2tfUUoFe3AZhIde8I9P0dDAJyWllfhAqJBSyfD6nyzB0S9dwXv_YgCwZ5TTBqb75VFycqwOhmGdJgmEdnFfk/s1600/P1160598.JPG" height="213" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Stoupání nebere konce, až
si začínám myslet, že vypustím duši. Tu se ale přece jen přede
mnou zjeví malé horské městečko, kde si můžeme vychutnat
nádherný výhled. Odměnou za veliký kopec nám je parádní
sjezd, který netrvá dlouho, a, jak už bývá zvykem, když sjedete
do údolí, musíte brzy zase do kopce. Další stoupání je dvakrát
tak delší a s každým šlápnutím vám ubývá sil. Už ani voda
není dostatečně svlažující a chladný vzduch osvěžující.
Jste jako parní stroj, ze kterého se kouří, ačkoliv pod kopcem
ze sebe všechno strhal, a kterému došlo uhlí, takže šlape skoro
naprázdno. Teprve tady zažíváme krušnosti pravé poutě a kdesi
v dáli tušíme kýžený konec. Odměna sjezdu už nepřichází,
dostali jsme se na požadovanou výšku a od Mariazell nás dělí
jenom malé pahorky, které zdoláváme levou zadní.</div>
<br />
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/pTqK5PhbYHU?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe>Když se vyloupneme ze
zatáčky, před námi už stojí cedule Mariazell. Jsme v cíli.
Promenádou s nadpisem Grüß Gott aus Mariazell míříme do
samotného centra dění. Tak nějak se stalo radostí náhody, že
celkem často nás vítala hudba a lepší příjezd do cíle naší
pouti, než za zvuku orchestru, jsme si dnes nemohli ani představit.
Právě odbíjí třetí a spokojení turisté na lavičce by mohli
zahlédnout ušpiněnou čtveřici znavených cyklistů, jak
zastavují před bazilikou a radostně se rozhlíží kolem. Posléze
všichni vstupují dovnitř, aby poděkovali za šťastný příjezd.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBgYNyY6hMDjZDKyfjCmf1RRDQhVi8gAf_Tk1uvTH9OcP82C5pOO6_EW1JU1sV4Ob3_tRVsoLEwEF91KT202KJul5GFXKnIY-eRSmilgCnwp5SVXOMWqJiB-OavgO5JUYYN5kaK62Ev-Q/s1600/P1160613.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBgYNyY6hMDjZDKyfjCmf1RRDQhVi8gAf_Tk1uvTH9OcP82C5pOO6_EW1JU1sV4Ob3_tRVsoLEwEF91KT202KJul5GFXKnIY-eRSmilgCnwp5SVXOMWqJiB-OavgO5JUYYN5kaK62Ev-Q/s1600/P1160613.JPG" height="425" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<b>VIZE TŘÍ NOCÍ POD MOSTEM</b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Teprve po návštěvě
chrámu začínáme shánět ubytování. Po celou dobu naší cesty
jsme měli domluvené přespávání po farách u místních kněží,
ale na takovém poutním místě, jako je Mariazell, jsme nocleh předem
nesehnali. Vydáváme se tedy na na informace, které jsou opět
zavřeny, ačkoliv jsou odpolední hodiny. Místní obyvatelé nám
doporučí hostely, které však nejsou v našich finančních
možnostech. Jedna z aktivních farnic nám náruživě rezervuje
hostel na druhé straně města. Abychom tam ale mohli přespat, to
bychom nejdřív museli prodat svá kola, takže rezervaci s díkem
rušíme a zkoušíme faru. Nikdo neotevírá, ale za několik minut
dovnitř vstupuje vysoká paní středního věku. Seberu odvahu a
oslovím ji. Spolu s Klárkou se dáme do vysvětlování naší
nepříjemné situace a ona nás posílá k řádovým sestrám, že
by se nad námi mohly slitovat.</div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFsTVT9xrF22xEhroftZlY4Pqd4sz8BxsPSDnDp0TQrIuRnzp8NIz132QZf2kufP7E8stiD5Cg04sS7yTjXnnyQ93Ka938hNNiBeNsaAyKnvY7W1E4lO6uEUjAjKjo-ASnMaMuoC0pgUQ/s1600/IMAG1813.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFsTVT9xrF22xEhroftZlY4Pqd4sz8BxsPSDnDp0TQrIuRnzp8NIz132QZf2kufP7E8stiD5Cg04sS7yTjXnnyQ93Ka938hNNiBeNsaAyKnvY7W1E4lO6uEUjAjKjo-ASnMaMuoC0pgUQ/s1600/IMAG1813.jpg" height="213" width="320" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifURL6UuEKNqHNZQUNUPw6AHmFumbZ12sWrcVuJ-dC_icpDW79N4m1jrSjKDfuvR0bSxJfK8MO8zlgSaf88VDOOA4s3P6-WLnnIPpUc_I0NIBOv9Y8l23ZMTbSSmjkKpfANLIbz-8VOp0/s1600/P1160627.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifURL6UuEKNqHNZQUNUPw6AHmFumbZ12sWrcVuJ-dC_icpDW79N4m1jrSjKDfuvR0bSxJfK8MO8zlgSaf88VDOOA4s3P6-WLnnIPpUc_I0NIBOv9Y8l23ZMTbSSmjkKpfANLIbz-8VOp0/s1600/P1160627.JPG" height="400" width="266" /></a><b></b><br />
<b><b><br /></b></b>
<b><b><br /></b></b>
<b><b><br /></b></b>
<b><b><br /></b></b>
<b><b><br /></b></b>
<b><br /></b><br />
<b><br /></b>
<b><br /></b>
<b><br /></b>
<b><br /></b><b><br /></b><br />
<b><br /></b>
<b><br /></b>
<b>NEMĚLI JSME JEZDIT</b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Se zoufalými pohledy
zvoníme na jednu ubytovnu poblíž baziliky, kterou zřizují
řeholnice. Dveře otevírá sestra představená. Znovu se dáváme
do vysvětlování. Hovoříme anglicky, a, když je to konečně za
námi, sestra nám poví, že máme chvíli vydržet, že přivede
sestru, která byla dvacet let na misiích v Africe, že ta nám bude
zaručeně rozumět mnohem lépe.<br />
<br />
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Za okamžik se ve dveřích
objeví vysoká sestra s brýlemi a spustí na nás se silným
přízvukem: „So what's going on here?“ Už potřetí zopakuji,
že jsme chudí studenti, kteří nemají nocleh a rádi by se v
Mariazell na tři dny zdrželi. Sestry jsou nejprve velice skeptické.
Když jim nabídneme dvacet euro za všechny na jednu noc,
argumentují „že chceme skutečně mnoho prakticky za nic.“, a
tak jednám a jednám, ještě dvakrát jim opakuji, jak máme těžkou
situaci a ony ostře povídají, že jsme neměli nikam jezdit, když
na to nemáme peníze.
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Jsme ztracení, před námi
je vyhlídka tří dnů, které strávíme na ulici. Mají pravdu,
nikam jsme neměli jezdit. S trochou štěstí se do zítřka
nenachladíme a pojedeme zase domů. Pak vznešeně ohlásíme, že
jsme absolvovali pouť, ale to místo jsme si ani pořádně
neprohlédli, protože pořád někdo musel hlídat kola a brašny...</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Už bych všechno nejraději
vzdal. Ani slevení na dvě noci nepomáhá. Pomalu se chci otočit a
odejít, když zjišťuji, že došlo k nedorozumění a jakmile
upřesním, že skutečně nechceme jejich nabízenou polopenzi, ale
jenom ubytování, sestry přistupují na předložený návrh a
nechávají nás u nich dokonce dvě noci. Mají jednu podmínku.
Nikomu o tom neřekneme, jinak by jejich dobrotu mohl takhle zkoušet
každý. (Proto z ubytovny neuvidíte žádné fotky a nedozvíte se
ani její název.)</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Právě mi spadl kámen ze
srdce a šťastně opírám kolo o zeď, abych se na chvíli posadil.
Potřebuji oddech. Sestra jde mezitím pro klíč a pak nás bere do
patra. Dostáváme skvělé pokoje a, sotva se zabydlíme, blaženě
zamíříme na adoraci a mši svatou. Máme za co děkovat!</div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-56553464425094450122014-03-21T21:13:00.004+01:002015-02-17T19:53:35.290+01:00Pouť Čenstochová - Mariazell - Den 9. – Auf Wiedersehen děvčata!<div style="margin-bottom: 0cm;">
<b>S prvotní myšlenkou podniknout
cyklistickou pouť přišel asi před rokem můj kamarád Dominik.
Našim původním cílem měly být francouzské Lurdy, ale vzhledem
ke vzdálenosti a obavám našich rodičů jsme zvolili poněkud
kratší trasu. Tou byla Čenstochová - Mariazell vzdálená 642 km
a s cestou zpátky jsme se dostali na tisíc. Naše výprava čítala
čtyři lidi a nikdo z nás dosud nic podobného nepodstoupil. Po půl
roce se myšlenkami vracím do horkých letních dnů a oprašuji
svůj Deník cyklisty. Pojďte se ohřát se mnou.
</b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmJ8LKDlaSRe0-z0POkivMeOFT5bUl1avXpO9OID056AZi0U_rpXzGIUWIcMiSFdsaiDXs1I8UoUOJO-1fjZIct21tezMje3rHrI-mJoivW1pjVKMxv931zXYWfWokNfxWJiQp836eN1E/s1600/P1160537.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmJ8LKDlaSRe0-z0POkivMeOFT5bUl1avXpO9OID056AZi0U_rpXzGIUWIcMiSFdsaiDXs1I8UoUOJO-1fjZIct21tezMje3rHrI-mJoivW1pjVKMxv931zXYWfWokNfxWJiQp836eN1E/s1600/P1160537.JPG" height="425" width="640" /></a></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVNeRIBUv-bNdMq4O8pxlxsICK8DCKuSnM0wX5kkPplhGi2TEUDl07iPPIPEAYIT9ZovWbusj0jhnW1-Gg1pNgwjrLfGao_rYSKo4Vu6PkZ4k9kJjDy7omehYTfDmHy5fS2nrs86h-OU8/s1600/P1160533.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVNeRIBUv-bNdMq4O8pxlxsICK8DCKuSnM0wX5kkPplhGi2TEUDl07iPPIPEAYIT9ZovWbusj0jhnW1-Gg1pNgwjrLfGao_rYSKo4Vu6PkZ4k9kJjDy7omehYTfDmHy5fS2nrs86h-OU8/s1600/P1160533.JPG" height="320" width="213" /></a><br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Po náročném dni si
přispáváme a, když se ráno probouzíme, čeká nás milé
překvapení. V kuchyni na stole je připravena velkolepá snídaně.
Sekaná je ještě teplá a pečivo čerstvě voní. Překvapeně se
rozhlížím kolem a právě dovnitř vstupuje naše ubytovatelka.
Sice tu už dnes neměla být, ale teď stojí přede mnou a povídá:
„Tady jsem vám donesla snídani,“ usměvavě pokyne rukou k
zaplněnému stolu, „snad vám bude stačit. A ještě abych
nezapomněla,“ rozevře dlaně a dá mi do rukou tři provázky s
deseti kuličkami nad sebou, „tohle je náš tradiční růženec,
to máte od nás na památku.“ Nevím, co na to všechno říci, a
jestli by prostá slova mohla vyjádřit tu vděčnost, kterou cítím.
Přesto se o to pokouším a srdečně se s paní loučím.</div>
</div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikOBDovnMwenFoZrQpLyCeuSDxJXYx7vtJ60MPNCY7tSzcdbB6HCvyP_WSViMZ_EwFXRSKeynlp-TnAwaMp7-VpP_pO-TXni23cCPGhy1sZKJ8mjKWKIndVDXUtoThf6SJhd1grjbsqtU/s1600/IMAG1746.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikOBDovnMwenFoZrQpLyCeuSDxJXYx7vtJ60MPNCY7tSzcdbB6HCvyP_WSViMZ_EwFXRSKeynlp-TnAwaMp7-VpP_pO-TXni23cCPGhy1sZKJ8mjKWKIndVDXUtoThf6SJhd1grjbsqtU/s1600/IMAG1746.jpg" height="133" width="200" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhD-Hijo6sgaPZm_dcffJE95ZIXvdMLHMbrLgb_rGJBwzwGdBvsrS7NRC0RLvRLNEJnvdH-fsyKM2z0gDiu-gTut4XRsA4N6OnkROsGBwxXoZ5n4rJwNur5HwD_Tanv39iEx5JdmXGoZSU/s1600/IMAG1747.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhD-Hijo6sgaPZm_dcffJE95ZIXvdMLHMbrLgb_rGJBwzwGdBvsrS7NRC0RLvRLNEJnvdH-fsyKM2z0gDiu-gTut4XRsA4N6OnkROsGBwxXoZ5n4rJwNur5HwD_Tanv39iEx5JdmXGoZSU/s1600/IMAG1747.jpg" height="133" width="200" /></a><br />
<div style="text-align: justify;">
Devátý den cesty je klidný, převážně
po rovince. Jedná se o poslední cestu mimo Alpy. První zastávku
děláme v Sankt Pöltenu na vlakovém nádraží a parkujeme svá
kola mezi několik dalších před budovou...</div>
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<div style="text-align: justify;">
<br />
S Dominikem, nadšencem do železnice,
si procházím nádraží a chceme se podívat na expres do Vídně,
který tu má stát asi deset minut. Nedočkavě vyhlížíme vlak a,
jakmile přijede, nastupujeme do něj a procházíme si soupravu.
Sedáme si do pohodlných křesel první třídy a slyšíme, jak se
zabouchávají dveře. Užíváme si klimatizaci po horké letní
cestě, když tu se vlak najednou rozjede. Vylekaně poskočíme.
</div>
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<div style="text-align: justify;">
„A co holky!“ napadne mě zoufale,
protože ty čekají před nádražím u kol. Srdce nám tluče jako
o závod. Dostavuje se naprostá bezmoc. Jenže stejně rychle, jako
se dal vlak do pohybu, tak také zastavuje. Popojíždíme jen o pár
metrů. S úlevou se dáváme do smíchu. Raději vystupujeme a na
památku fotím Dominika s legendárním expresem, který pak na
perónu ještě další tři minuty klidně stojí.<br />
Vzhůru do sedel! Po cestě se ještě jednou zastavujeme a dáváme si odpolední odpočinek - opalujeme se na cyklostezce.</div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5vYkoe0LkQDWW2Bj2EMrH5yItqQAnzEFI2uq85qgwm6IwzW8i0IS90TEGaN4b283U4_McI7eLOQy-K22uEvGjUH-uglcXP528gClNcJ771TfE8FnMc4Zo0KwnTUYMo2gIF18Qw2VpQMs/s1600/P1160552.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5vYkoe0LkQDWW2Bj2EMrH5yItqQAnzEFI2uq85qgwm6IwzW8i0IS90TEGaN4b283U4_McI7eLOQy-K22uEvGjUH-uglcXP528gClNcJ771TfE8FnMc4Zo0KwnTUYMo2gIF18Qw2VpQMs/s1600/P1160552.JPG" height="266" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8a8V-I8p2-B_0HEWV81Sqpbbx98_mBDstNVDd2M1LWJNVI8HN_2Rrs89BKDzY_v9PkpjjOpX2JHEHSBLDc4e8TPC5i9lTVsQThNFvi6X2-lbM2k268UVGKXd3tTtLZzm0bBrqBjsBS1E/s1600/IMAG1752.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8a8V-I8p2-B_0HEWV81Sqpbbx98_mBDstNVDd2M1LWJNVI8HN_2Rrs89BKDzY_v9PkpjjOpX2JHEHSBLDc4e8TPC5i9lTVsQThNFvi6X2-lbM2k268UVGKXd3tTtLZzm0bBrqBjsBS1E/s1600/IMAG1752.jpg" height="320" width="213" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiii3TA-8fpu6qVnxkA3dQyNGvTwSS4eZm4w7Bjd0S1t1SNxluAWUyksBv3K6G0xlxygOpzKHRC1lXCyskVKi8JwKblJkwI0OnYS821Phw_aRYZA9P5HCPWN1NiqfQL7fCvVVNNtUrnjh8/s1600/P1160562.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiii3TA-8fpu6qVnxkA3dQyNGvTwSS4eZm4w7Bjd0S1t1SNxluAWUyksBv3K6G0xlxygOpzKHRC1lXCyskVKi8JwKblJkwI0OnYS821Phw_aRYZA9P5HCPWN1NiqfQL7fCvVVNNtUrnjh8/s1600/P1160562.JPG" height="213" width="320" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<div style="text-align: justify;">
Do Traisenu dorážíme v pozdním
odpoledni a po telefonu kontaktujeme pátera Pia. Ten za chvíli
přijíždí z Lilienfeldu a triumfálně nás vítá lámanou
češtinou. Později nám povídá, že navštěvoval kurzy pro
cizince v Praze. Posléze jsme uvedeni dovnitř a můžeme si prohlédnout prostory, kde
budeme spát. Páter nás seznamuje také se Slovákem Richardem, který se
zde stará o stařičkého pana faráře.
</div>
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br />
<div style="text-align: justify;">
Richard je naší kulinářskou oporou
a půjčuje nám hrnce. Chystáme se dělat sýrovou omáčku se
špenátem a těstovinami. Celkem se nám to daří, až na to, že
Jednorožci nekoupili smetanu, ale ledové kafe. Tabuli strojíme do
zelena, aby ladila k vyvedené omáčce. Po večeři pak dlouho do
večera sedíme u stolu a povídáme. Nechybí ani hra „Kralevic a
jeho přátelé“. Její pravidla jsou však nedostupná.</div>
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEit9omG92N0ptPTuH7JGFUjnjVRgCkyDEj99-Y7ayyjchjeCIYXzNYtwug5JV5rIp2Ih19zNYqIVcwrT5XNWCZiMwW2S-WehLC0nw-qKhbCsf-usvfe1qZWpbCgp3N04K-bZLA4x7bR1D0/s1600/P1160564.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEit9omG92N0ptPTuH7JGFUjnjVRgCkyDEj99-Y7ayyjchjeCIYXzNYtwug5JV5rIp2Ih19zNYqIVcwrT5XNWCZiMwW2S-WehLC0nw-qKhbCsf-usvfe1qZWpbCgp3N04K-bZLA4x7bR1D0/s1600/P1160564.JPG" height="320" width="213" /></a></div>
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJJhjn1znsWy0hIbAPMuHwpIaodWts83_-rUvNsDYKtRwD91Sjpczz5gKwkFDR9bCK8y2IDPL42VLW04elA7vMMVTDiJSGg1sC29MDMJuWpNPa6wDWzyDRCum1DqTAyC5yNLD8J7nmVe0/s1600/IMAG1772.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJJhjn1znsWy0hIbAPMuHwpIaodWts83_-rUvNsDYKtRwD91Sjpczz5gKwkFDR9bCK8y2IDPL42VLW04elA7vMMVTDiJSGg1sC29MDMJuWpNPa6wDWzyDRCum1DqTAyC5yNLD8J7nmVe0/s1600/IMAG1772.jpg" height="266" width="400" /></a><br />
<br />
<br />
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-35386019638994316302014-03-14T00:55:00.000+01:002015-02-17T19:53:35.262+01:00Pouť Čenstochová - Mariazell - 8. den – Wir sprechen<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span style="background-color: white; font-family: 'Trebuchet MS', Trebuchet, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.200000762939453px;"><b>S prvotní myšlenkou podniknout cyklistickou pouť přišel asi před rokem můj kamarád Dominik. Našim původním cílem měly být francouzské Lurdy, ale vzhledem ke vzdálenosti a obavám našich rodičů jsme zvolili poněkud kratší trasu. Tou byla Čenstochová - Mariazell vzdálená 642 km a s cestou zpátky jsme se dostali na tisíc. Naše výprava čítala čtyři lidi a nikdo z nás dosud nic podobného nepodstoupil. Po půl roce se myšlenkami vracím do horkých letních dnů a oprašuji svůj Deník cyklisty. Pojďte se ohřát se mnou. </b></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Brzy ráno už s Klárkou sedíme na
kolech a svištíme do Zellerdorfu koupit snídani. Musím vypadat
jako šašek, když u kasy vyndávám po mincích každý cent a
nakonec mi vyskládaný obnos o pár drobných nevyjde. S omluvným
úsměvem na dlouhou řadu za mnou všechny mince sesbírám a zase
je uklízím do peněženky. Nakonec platím bankovkou. Potom rychle
mizím a venku se ptám Klárky, jak že se to entschuldigen
vyslovuje. Vždycky něco provedu a pak se na mě lidi nevraživě
dívají a určitě si říkají: „Ten nezdvořák se ani
neomluví!“ Jenže ten nezdvořák to fakt neumí! Když si nevím
rady, „sorry“ to jistí, ale jedno německý slovíčko za celou
pouť bych se naučit mohl, že?</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOwXoGu4He2iN58C2KoDKUf2zI8sXbhKqqsSXXrCv_bo-3nfEXLejrgTy8Fp5X9PDNhW4TTBOwa4MI5LRFqB3sQDLDEOcJiwqb7L5oXMwKpyPpNRNwi8pM_qmgLM5xZFCVdRaOLuHsW24/s1600/P1160484.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOwXoGu4He2iN58C2KoDKUf2zI8sXbhKqqsSXXrCv_bo-3nfEXLejrgTy8Fp5X9PDNhW4TTBOwa4MI5LRFqB3sQDLDEOcJiwqb7L5oXMwKpyPpNRNwi8pM_qmgLM5xZFCVdRaOLuHsW24/s1600/P1160484.JPG" height="212" width="320" /></a></div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAbVen9XX0_Rjx5fiQkOYtL0g96MfQVNVnIuTOgSAKghIJXBzDaUYr4k5Nzdao1X0_wmYI10mZx1cZtZgh22a7sPES7wYA9kzgGg9i_g0yAFJqlGh0jNIVhs7b2lKRsNv8hmbAKAbWonU/s1600/P1160501.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAbVen9XX0_Rjx5fiQkOYtL0g96MfQVNVnIuTOgSAKghIJXBzDaUYr4k5Nzdao1X0_wmYI10mZx1cZtZgh22a7sPES7wYA9kzgGg9i_g0yAFJqlGh0jNIVhs7b2lKRsNv8hmbAKAbWonU/s1600/P1160501.JPG" height="212" width="320" /></a><br />
Dnešní cesta do Krems an der Donau
utíká rychle a zastavujeme se jen krátce, abychom si udělali
fotku s bakelitovým koněm. Po malé pauze opět sedíme v sedlech
našich hliníkových ořů a zdoláváme kopce nahoru dolu. Dorážíme
ke kremské faře a sháníme zdejšího kněze, na kterého nemáme
kontakt. Parkujeme svá kola na dvoře a vstupujeme do rozsáhlého
objektu. Na předělu od charitního domu jsou zvonky a všechny je
postupně zkoušíme, ale nikdo nepřichází. Že bychom dnes byli
bez ubytování? Zdrceně opouštíme faru a při tom potkáváme
mladého farníka. To už je řada na naší diplomatické dvojce,
aby se dala do vyjednávání. Klárka jako odbornice na němčinu a
já na angličtinu. Nechodíme kolem horké kaše a rovnou to
zkoušíme anglicky, abychom si usnadnili komunikaci. Zjišťujeme, že pan farář
tu není, protože má dnes nějakou operaci.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Venku uvažujeme, co si počneme, když
tu z objektu vyjde ven od pohledu seriózní pán. Uctivě zdravíme
německy, ale na další specifika využíváme opět angličtinu.
Ptáme se, jestli nemá kontakt na pana faráře a vysvětlujeme mu
naši svízelnou situaci. On hned telefonuje známým a za chvilku
zase někomu jinému a potom nám oznamuje, že místní duchovní už
je den po operaci, ale že ráno odjel kamsi na návštěvu k
rodičům, a že nedorazí. Musel na nás zapomenout a teď jsme bez
noclehu. Pán se omlouvá, že už musí, nasedá do svého zámožného
auta s černou metalízou a opouští nás. Vracíme se k opodál
stojící Nikče a Dominikovi a vysvětlujeme jim, jaká je naše
situace. Vyměňujeme si bezradné pohledy, když najednou na dvůr
rychle zacouvá stejný černý Volkswagen a dolů sjede zatmavené
sklo. Usměvavý pán nám povídá: „Ještě jsem si vzpomněl, že
byste mohli zkusit kousek vzdálený klášter nad městem...“
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Moc si nedovedeme představit, jak
prosíme asketické mnichy, zdali by nám neposkytli azyl, ale nic
jiného nám koneckonců nezbývá. Protože je teprve odpoledne,
zamykáme si kola u polorozbořeného kostela a jdeme se podívat do
města. Procházíme nádhernými ulicemi a užíváme si teplé
odpoledne. Holky potřebují na záchod, a proto zacházíme do
cukrárny na rohu ulice. Zatímco si prohlížíme zboží, Dominik s
Nikčou se nenápadně přesouvají do prvního patra, kde jsou
záchody.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Dnes jsme měli jenom krátkou obědovou
pauzu, takže naše žaludky se hlásí o slovo a z těch krásných
zákusků se nám sbíhají sliny. Když si ale přepočítáme ceny,
rychle nás chuť přejde. S kručím žaludkem a rostoucí naivitou
si všimnu vystavených cukrlátek bez cenovky a nad nimi na skle
nalepeného velikého papíru s nějakým dlouhým nesrozumitelným
slovem, jak už si tak v Rakousku začínám zvykat, a pod ním stojí
napsáno: 0,10 €. Nadšeně Klárce ukazuji ten objev a rozvíjím
svou teorii: „Třeba to jsou včerejší nebo nepovedený, tak je
tu maj za pakatel!“</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Takové zdůvodnění se líbí i
jednorožkyni, a proto se ptáme, na které cukroví se ta cena
vztahuje. Paní za pultem se usměje a podá nám igelitový sáček.
Protože jsme správní turisté, slušně jí poděkujeme a musíme
se k ní otočit zády, abychom nevybuchli smíchy.
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_nPNGTk0v-bBqO8LhTkRG_EErf2O25J4ZgO-L6T8_HQ83xv7xfEgJADSyQ1c2WCa56nSWzPD5Su5Ris9-9o2HysyFUbnVHKuxstjbW-9icB6CIn4Ao8ly1Ll6bCXMV6NQiydKBXMugKk/s1600/P1160504.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_nPNGTk0v-bBqO8LhTkRG_EErf2O25J4ZgO-L6T8_HQ83xv7xfEgJADSyQ1c2WCa56nSWzPD5Su5Ris9-9o2HysyFUbnVHKuxstjbW-9icB6CIn4Ao8ly1Ll6bCXMV6NQiydKBXMugKk/s1600/P1160504.JPG" height="212" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě je tu stále ta záchodová
záležitost, a tak se pomalu přesouváme ke schodišti a upalujeme
do prvního patra. Nahoře je zavřená kavárna a obsluha tam
uklízí. Sotva si nás všimne, už si to mašíruje k nám. To se
ale rychle zavíráme na záchod a měníme se s Dominikem a Nikčou,
kteří jsou následně vyprovozeni ven. Posléze už míříme spolu
dolů a obsluha na nás spouští uštěbetanou němčinou. Bereme
nohy na ramena. Na jednorožce narážíme až ve vzdáleném
obchodě, kde se ukrývají před druhou servírkou. Zdrceně pak
sedíme na lavičce a pocit správných homelessáků korunuje
Dominik, když sáhne do koše, utrhne si noviny a vysmrká se do
nich.</div>
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0nicp8bvXmJVUQsb2qyCmTtJqyw6W461KSmvFjOwtznX237pVxJ6BUW7b8S4Hkx7XmcnyWmYPtaq5Fjnpjw5y7UOdLGhBrHnMMeYjtY2pBEgbjJawfkmZb_a4LcoFfl9vGXasFiVPOUg/s1600/P1160514.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0nicp8bvXmJVUQsb2qyCmTtJqyw6W461KSmvFjOwtznX237pVxJ6BUW7b8S4Hkx7XmcnyWmYPtaq5Fjnpjw5y7UOdLGhBrHnMMeYjtY2pBEgbjJawfkmZb_a4LcoFfl9vGXasFiVPOUg/s1600/P1160514.JPG" height="213" width="320" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
S nadějí, že máme kde přespat,
vyrážíme navečer do kláštera několik kilomterů nad městem.
Nahoru vede jen jedna nekonečně dlouhá cesta, která v
serpentinách stoupá a stoupá a nebere konce. Je to první pořádný
kopec a dává nám náležitě zabrat. Nahoru ke vstupní bráně
přijíždíme za zvuku fanfár a s melodií dechové hudby. Jeden
aby si už na ty slavnostní chvíle pomalu zvykl.
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Dominik měl sice na konci roku z
angličtiny jedničku, ale opět mi přenechává tu čest popovídat
si anglicky. Přicházím ke vstupní bráně, kterou hlídá
čtveřice vojáků, a vysvětluji jim, že hledáme mnichy a
především azyl. Seržantka mi pobaveně odpovídá, že mniši tu
žádní momentálně nebydlí, a že nás do areálu nepustí,
protože je tam koncert armádní hudby. Radí mi, abychom zkusili
poutnickou ubytovnu v Paudorfu, který je nedaleko. Vracím se k
ostatním, jenže zapomínám název toho města, a proto se vracím
zpátky k bráně, jenže seržantka nikde. Tak znovu: „Pane
strážník, hledáme ubytování, jsme poutníci, vaše kolegyně mi
poradila nějakou poutnickou ubytovnu, nevíte, kde to je?“</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Jen zavrtí hlavou. Iniciativně se
ptám, jestli nemohu dovnitř za seržantkou, aby mi to připomněla,
a jsem vpuštěn dovnitř. Kupodivu u stánku s občerstvením
narážím na dva minority, jak se sytí propečeným kuřetem, až
jim tuk stéká po bradě. Ptám se ostatních vojáků na seržantku,
ale nikdo neví, kam se poděla. Mezi tolika lidmi ji nikdy nenajdu,
tak se vracím k mnichům s kuřetem a jdu k jádru věci. Místo
duchovních řeší mou situaci pán v kvádru a přivolává poblíž
stojícího vojáka.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
„A je to v pytli, teď mě vyvedou!“
napadne mě a už už bych se rád vypařil, když mi pán poví: „On
vám pomůže.“ Předá vojákovi několik instrukcí a muž mě
mlčky odvádí do nitra kláštera. Tam mě dovede k pokojskému a
znovu mu převyprávím náš problém s ubytováním. On mi odpoví,
že nás ubytují za padesát euro na osobu, ale že bychom měli
lepší jet do poutnické ubytovny v Paudorfu.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Jo! To je to město! Slušně mu
poděkuji a rychle probíhám celým komplexem nahoru a vycházím
pryč z areálu. Jednorožci se už začínali obávat, že se vrátím
v kutně, ale všechno dobře dopadlo a my konečně máme název
města, ve kterém je ubytovna. Dominik píše esemesku bráchovi a
ten si na ubytovnu nachází kontakt a zprostředkovává nám přespání
předem. Naposledy se projíždíme kolem kláštera a vydáváme se do
údolí, ve kterém se nachází město Paudorf. Cestou dolů dosahuji rychlostního rekordu 57 km/h, kdyby se nejednalo o
serpentiny, určitě by se z toho dalo vytáhnout i víc.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMLAZxU85TGB1OBnBSVUjsjmFWqJxIpR1EWH3zJovOYyfyvQqbtz_rmEAsZXjHlqaCYJi2G-eUpeE4l9Tbp3i3XDHEy4vG0QCo57aHqnc_MgqQd-BXX7P3mE60kMGpaajHiEkVnP2BNZQ/s1600/P1160529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMLAZxU85TGB1OBnBSVUjsjmFWqJxIpR1EWH3zJovOYyfyvQqbtz_rmEAsZXjHlqaCYJi2G-eUpeE4l9Tbp3i3XDHEy4vG0QCo57aHqnc_MgqQd-BXX7P3mE60kMGpaajHiEkVnP2BNZQ/s1600/P1160529.JPG" height="426" width="640" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Za setmění zastavujeme u poutnické ubytovny, kde nás mile přivítá její majitelka.
Je moc milá a dobře si popovídáme. Ukazuje nám domovní
prostory a potom odjíždí. My si vybalujeme a večer nacházíme dva
skateboardy a nejde to jinak, než abychom je nevyzkoušeli. Únavný den hledání zakončujeme skateboardovou soutěží.</div>
<br />
<br />Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-54484015454881251442014-03-09T01:14:00.003+01:002015-02-17T19:53:35.280+01:00Pouť Čenstochová - Mariazell - Den 7. Hon za večeří<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyxkfooUYAOexEshfh3_0od6DzS15vqpHdMK_5CU5r_9IXtDCL1lcHwxXrMkY4rd14WZvekJJvcH6VBqTh9cl7iIn3Mjz-5UvWQVf1_Kh_dQJV0fD7xOBuywLirYJqlYSoRqkadppmkiw/s1600/miroslav.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyxkfooUYAOexEshfh3_0od6DzS15vqpHdMK_5CU5r_9IXtDCL1lcHwxXrMkY4rd14WZvekJJvcH6VBqTh9cl7iIn3Mjz-5UvWQVf1_Kh_dQJV0fD7xOBuywLirYJqlYSoRqkadppmkiw/s1600/miroslav.JPG" height="320" width="193" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<b style="background-color: white; font-family: 'Trebuchet MS', Trebuchet, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.200000762939453px;">S prvotní myšlenkou podniknout cyklistickou pouť přišel asi před rokem můj kamarád Dominik. Našim původním cílem měly být francouzské Lurdy, ale vzhledem ke vzdálenosti a obavám našich rodičů jsme zvolili poněkud kratší trasu. Tou byla Čenstochová - Mariazell vzdálená 642 km a s cestou zpátky jsme se dostali na tisíc. Naše výprava čítala čtyři lidi a nikdo z nás dosud nic podobného nepodstoupil. Po půl roce se myšlenkami vracím do horkých letních dnů a oprašuji svůj Deník cyklisty. Pojďte se ohřát se mnou. </b><span style="text-align: -webkit-left;"><br /><br />Miroslavskou faru opouštíme za zvuku fanfár. To do městečka dorazil soukromý prodejce a takovou událost je třeba ohlásit obecním rozhlasem. Pan farář nás ještě naposledy bere do kostela a dostáváme požehnání na cestu.</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: -webkit-left;"><br /></span></div>
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/GL4-yHfjkmY?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe><br />
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Na sedmý den připadá
příjezd do Rakouska. Už se za hranice těšíme a spokojeně
šlapeme mezi jihomoravskými vinicemi. Poslední Českou zastávkou
je Znojmo. Tady se v poledne zastavujeme, abychom udělali poslední
technické úpravy. V centru vyhledáváme Jezuitskou ulici, kde si
Klárka s Dominikem kupují nové šlapky. Jednorožkyně si ještě
k tomu kupuje novou cyklistickou láhev, protože tu první jí
ukradli v Olomouci, když jsme jezdili na zebrách.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Protože se celá naše
výprava nese v jednorožčím duchu, holky nám při ranním nákupu
koupily překvapení. Při obědě konečně kápnou božskou. Nikča
z batohu vytahuje čtyři dětská tetování s jednorožci. Teď už
si jenom vylosovat, kdo bude mít krále jednorožců... Překvapivě
vyhrál Dominik.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcs2RJ1qQuD2N5W7zUeC_3hIYXjjeXscNtjVueCfgrQdUtwZ0rbdV4PSzMBULqL33cI-bg4T3w9j1NayeckF6PYn5RqecjBaQQH35sLXNrB7EjPatixfWioaJW08ydqhbmJf0LL5S5_8A/s1600/tatoo.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcs2RJ1qQuD2N5W7zUeC_3hIYXjjeXscNtjVueCfgrQdUtwZ0rbdV4PSzMBULqL33cI-bg4T3w9j1NayeckF6PYn5RqecjBaQQH35sLXNrB7EjPatixfWioaJW08ydqhbmJf0LL5S5_8A/s1600/tatoo.jpg" height="140" width="640" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUsksiMrAEtxtlSC4ILsOFVPBLdiVEIg77ys71YwJrUfygV1u0fMcmgwRLogUhO62MGI41h8saQ2HvtCgRQwxUJTXm-egly_DS0NWJfPb3LY0xpqFZ61z_20sKWoT-IsTr2sHjaaVD0BI/s1600/P1160443.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUsksiMrAEtxtlSC4ILsOFVPBLdiVEIg77ys71YwJrUfygV1u0fMcmgwRLogUhO62MGI41h8saQ2HvtCgRQwxUJTXm-egly_DS0NWJfPb3LY0xpqFZ61z_20sKWoT-IsTr2sHjaaVD0BI/s1600/P1160443.JPG" height="425" width="640" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Za chvíli jsme už znovu na
cestě a přejíždíme hranice do Retzu, kde se krátce zastavujeme
na prohlídku historického náměstí. Do Plattu, kde tentokrát
spíme dorážíme poměrně brzy, jen páter Mantter nikde. Sedáme
se tedy na chodník před farou a čekáme na smilování boží. To
se dostává do patnácti minut, když u nás zastaví knězovo auto.
Z něj vystupuje usměvavý páter, vítá nás, ukazuje ubytování,
a pak zase odjíždí.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggDVM6O9QGsUz9FOBRp7V8oaGUT7KJbwbpmu3vkXvgNOsC4D2_JDOaFyW54XiON8tjKzc5RFxxzY1Btxw9toKeOo9n3tlaERNOW9m32T79LH0O_wy99yNw9uv99o8xdn_hIpwnIsZoKA4/s1600/P1160458.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggDVM6O9QGsUz9FOBRp7V8oaGUT7KJbwbpmu3vkXvgNOsC4D2_JDOaFyW54XiON8tjKzc5RFxxzY1Btxw9toKeOo9n3tlaERNOW9m32T79LH0O_wy99yNw9uv99o8xdn_hIpwnIsZoKA4/s1600/P1160458.JPG" height="213" width="320" /></a>Po zabydlení se Nikča s
Dominikem vydávají na nákup, protože na ně padl střih a není
co k večeři. My mezitím s Klárkou píšeme deník z cesty a
čekáme, až dorazí naše drahá směna. Ta stále nikde. Už o ně
začínáme mít strach.</div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Zatímco my si v klidu
zapisujeme zážitky z cest, kuchyňská směna sviští směrem na
Zellerdorf, kde jsme cestou do Plattu zahlédli obchod s potravinami.
Přijíždějí k obchodu, seskakují s kol, zamykají je a už si to
šinou přímo ke dveřím. Nic. Už se neotevírají. Zavíračka v
19:00. Aktuální čas: 19:05.
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Nakonec se ptají
projíždějící cyklistky, kde najdou nejbližší obchod. Jak to
dopadlo se můžete přesvědčit v následujícím videu:<br />
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/uP7bFe9TqPk?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXrVk4B0PUSxgpYIp6gVOJ7_GTqo_AzNwYf-cl9CGlbYfJPqZNwjetd5PvwOmN8d7ZvEptHWQOYxvGkHdxjcpHEAu-N5xV1rJAWStbiA3055cHIxQf6yB7sOTYu64ZpbzT2svgxUdE1xE/s1600/P1160462.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXrVk4B0PUSxgpYIp6gVOJ7_GTqo_AzNwYf-cl9CGlbYfJPqZNwjetd5PvwOmN8d7ZvEptHWQOYxvGkHdxjcpHEAu-N5xV1rJAWStbiA3055cHIxQf6yB7sOTYu64ZpbzT2svgxUdE1xE/s1600/P1160462.JPG" height="320" width="212" /></a>Ani v Plattu už po sedmé
nemají otevřno, a tak se jednorožci vracejí nazpět. Alespoň tak
nám to po příjezdu říkají. Z ničeho nic ale vytahují dvě
pizzy v polotovaru se slovy: <i>„Poslední místo, kde měli otevřeno,
byla retzská benzína a tohle bylo jediný pořádný jídlo, co tam
měli...“</i></div>
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Naše zamračené a zároveň
hladové pohledy se mění v blažené tváře a spokojeně
vyčkáváme, než trouba dopeče tuhle zaslouženou večeři. Díky
směno!</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-90895516138364805702014-02-19T21:33:00.001+01:002015-02-17T19:53:35.303+01:00Pouť Čenstochová - Mariazell - Den 6. Bez řetězu<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<b style="background-color: white; font-family: 'Trebuchet MS', Trebuchet, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.200000762939453px;">S prvotní myšlenkou podniknout cyklistickou pouť přišel asi před rokem můj kamarád Dominik. Našim původním cílem měly být francouzské Lurdy, ale vzhledem ke vzdálenosti a obavám našich rodičů jsme zvolili poněkud kratší trasu. Tou byla Čenstochová - Mariazell vzdálená 642 km a s cestou zpátky jsme se dostali na tisíc. Naše výprava čítala čtyři lidi a nikdo z nás dosud nic podobného nepodstoupil. Po půl roce se myšlenkami vracím do horkých letních dnů a oprašuji svůj Deník cyklisty. Pojďte se ohřát se mnou. </b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Budík se ke slovu hlásí
velmi časně, abychom s Nikčou stihli ranní nákup a udělali
radost včerejší stravovací směně. Snídáme a balíme
urychleně, protože paní Benešová doráží jako hodinky přesně
na půl desátou. Byl to pro ni problém, protože naivně doufala,
že do osmi odjedeme, ale vyšla nám vstříc.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Teď je ale tady a my jí
předáváme faru. Je to poctivá správkyně, protože kontroluje
snad každou škvíru, o které jsme ani nevěděli, že tam je.
Kolem dřezu vyzobává nejzapadlejší drobečky, protože by tam do
příštího týdne shnily a nakonec mě posílá ještě jednou
přemýt naprosto běloskvoucí záchod.
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh37diLsvH8VRkWmzz_gWYlPvYBSYAhzfuVoPKmL24tkFjAj9QxRYyp_h9bxZ_n7nWDgDZqmMkIPZOOuN2e-lefHeNfgI8Tw9HrnGa_-wC7cjyDMWbk6J0-0WeeZTAIuNlYAJOT606uop4/s1600/P1160386.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: justify;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh37diLsvH8VRkWmzz_gWYlPvYBSYAhzfuVoPKmL24tkFjAj9QxRYyp_h9bxZ_n7nWDgDZqmMkIPZOOuN2e-lefHeNfgI8Tw9HrnGa_-wC7cjyDMWbk6J0-0WeeZTAIuNlYAJOT606uop4/s1600/P1160386.JPG" height="400" width="266" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
„Tak sbohem, paní
hostitelko,“ říkám si při odjezdu a už sleduji tachometr, jak
na něm nabývají kilometry. Míříme směr Brno, které není
daleko, a vyšlapáváme si a znovu sjíždíme kopce jako nekonečnou
sinusoidu. Právě zabíráme do jednoho z těch náročnějších kopců. Funím o sto šest a snažím se neztratit tempo. Už jen
posledních několik šlápnutí a jsme nahoře. Zastavujeme.</div>
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
„Co se děje?!“ křičím
tam dopředu a sesedám s kola. To se ke mně otáčí Dominik a
ukazuje na zem, kam se postupně sesouvá jeho řetěz. Praskl. Co
teď budeme dělat? Do Brna ještě 18 km a zpátky mnohem víc.
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Trochu zoufale se díváme
na tu hromádku železa, kterou jen tak nespravíme. Musíme do
servisu. Jenže kudy kam? Navrhuji, aby se Dominik vrátil do obce,
kterou jsme cestou do kopce míjeli a počkal tam na autobus a nechal
se dopravit do Brna. Nakonec to tak realizujeme a je na mně, abych
holky vzal do Brna pokračoval s nimi na Šlapanice a dále do
Miroslavi.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXwnbRZHn1eZKYGIHR8OmZ625F8a9Wu4hl7yJrZpwQStyo6D18zJ32tGEVvwz9ZnXFU6VVA2fBHnvzhibmk7KCnU4Yhp5YJJCLXm2NoKVqjJUbgDaAOU97-aihT10ZOi10izQwkU38n7I/s1600/IMAG1693.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXwnbRZHn1eZKYGIHR8OmZ625F8a9Wu4hl7yJrZpwQStyo6D18zJ32tGEVvwz9ZnXFU6VVA2fBHnvzhibmk7KCnU4Yhp5YJJCLXm2NoKVqjJUbgDaAOU97-aihT10ZOi10izQwkU38n7I/s1600/IMAG1693.jpg" height="133" width="200" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Dominikova cesta se s tou
naší v tuto chvíli rozchází a jeho pouť nabírá nečekaných
obrátek, když po hodině čekání na spoj a krmení koní mu řidič
řekne, že ho do autobusu nevezme a zaručí se, že ho nesveze ani
nikdo další. Nakonec se vydává pěšky na nejbližší vlakovou
zastávku a vlakem míří do Židenic do servisu. Odpoledne nasedá
na čerstvě opravené kolo a pokračuje v cestě.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjN7I3CxHriXjy2GTeEK2SROYxpoqEnNSZkH2Xh7TdTnpgIiBi7aJ9ODasvl0hsLavff3p6ZLsRLdIiAtROTsf_IPvNd4VruNw63uH4Ta3LoMANQBm309ilbxYZu0joph66RaSzSN-YnbE/s1600/P1160398.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: justify;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjN7I3CxHriXjy2GTeEK2SROYxpoqEnNSZkH2Xh7TdTnpgIiBi7aJ9ODasvl0hsLavff3p6ZLsRLdIiAtROTsf_IPvNd4VruNw63uH4Ta3LoMANQBm309ilbxYZu0joph66RaSzSN-YnbE/s1600/P1160398.JPG" height="212" width="320" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Mezitím naše výprava míří
do Brna, kde na Petrově svačíme a nabíráme sil do další etapy.
Kromě toho jsem podlehl nakupovací mánii a navštívil místní
obchod s křesťanskou literaturou a sehnal tam perfektní knížku
pro animátory, která je dodnes naší studnicí nápadů pro témata
na školní křesťanskou skupinku.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEga2v-ZGVNXwxONgSiR9kaQdY98UCsw_T4GUImZzl_pWHSEw70qvcr1SA7aC2XGXiSKWoI7XC8_uD4B2fnSJIvn4QQu60TFUAevjAWtjbJCoQwNiK9IAVXXeamZcilC870OpCeXZBWYPj0/s1600/P1160415.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEga2v-ZGVNXwxONgSiR9kaQdY98UCsw_T4GUImZzl_pWHSEw70qvcr1SA7aC2XGXiSKWoI7XC8_uD4B2fnSJIvn4QQu60TFUAevjAWtjbJCoQwNiK9IAVXXeamZcilC870OpCeXZBWYPj0/s1600/P1160415.JPG" height="212" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Po poledni v centru se
vracíme znovu na okraj města a míříme na Šlapanice, Telnice,
Sokolnice a z ní polní cyklostezkou, jež je pořádně zarostlá a
zablácená, do Otmarova. Přes Rajhrad pak míříme směr Znojmo a
hledáme Miroslav. Trasy měl v hlavě hlavně Dominik, takže se
musíme dost často ptát, ale místní obyvatelé jsou moc hodní a
vždycky poradí. Během naší cesty neodoláváme stromům plným
třešní a zahajujeme krátkou občerstvovací pauzu.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzS1ul1agNHzThyphenhyphenO-H5-WvhlFCn4lndv8xg5sSaiKICrlzqwJNUXsYZ3648mjleEiGmIViRrH1r7W_7pXYvtM-RqYytufDu5-zIzOBbn1S9Fze4-CFEd6qZ8TW8xCH0rW0FG_WD51v3hA/s1600/P1160418.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzS1ul1agNHzThyphenhyphenO-H5-WvhlFCn4lndv8xg5sSaiKICrlzqwJNUXsYZ3648mjleEiGmIViRrH1r7W_7pXYvtM-RqYytufDu5-zIzOBbn1S9Fze4-CFEd6qZ8TW8xCH0rW0FG_WD51v3hA/s1600/P1160418.JPG" height="400" width="265" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsTL3qfBlVCUpBJf-XFjkNv9eFlFYipa1kEmaZQI1u_lD9fTWDiv7Hrn1IT2DH-JEj11QAO70EC0vWMi9a1z9hfeRBj5Dzqb45rgoBRd5-p4fGANRoxjpmwCqTcpZCSYWL2r9XKNK0Vzk/s1600/P1160424.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: justify;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsTL3qfBlVCUpBJf-XFjkNv9eFlFYipa1kEmaZQI1u_lD9fTWDiv7Hrn1IT2DH-JEj11QAO70EC0vWMi9a1z9hfeRBj5Dzqb45rgoBRd5-p4fGANRoxjpmwCqTcpZCSYWL2r9XKNK0Vzk/s1600/P1160424.JPG" height="400" width="266" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<span style="text-align: justify;"><br /></span>
<span style="text-align: justify;">Stále míříme na
Miroslav, kudy nás posílají kolemjdoucí, ale vůbec nevíme,
jestli jedeme správně. Za celou cestu jsme ještě nenarazili na
žádnou ceduli ukazující tím směrem, takže je to pro nás tak
trochu cestovní ruleta. Už si začínáme myslet, že tu vesnici
někdo vymazal z mapy, když se před námi v dáli rýsuje cedule s
nápisem „Miroslav 7“ To už nadšeně slavíme a s novým elánem
vyrážíme tím směrem. </span></div>
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6hDQmtViKuPThpkyAsTjjimxRpb-XT4HpCL0R25P6AWxXC2YS-3jJS3qifE2i1_usV_ZrLPnjflMXdXGn6UOl4j2kpOU2IPSX1LmXu2DEz8Q1lsCXXVfpsNqOlVAVSGdVCNahNbx_hCM/s1600/P1160426.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6hDQmtViKuPThpkyAsTjjimxRpb-XT4HpCL0R25P6AWxXC2YS-3jJS3qifE2i1_usV_ZrLPnjflMXdXGn6UOl4j2kpOU2IPSX1LmXu2DEz8Q1lsCXXVfpsNqOlVAVSGdVCNahNbx_hCM/s1600/P1160426.JPG" height="426" width="640" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
V poslední fázi cesty překračujeme 100
km/den, a protože jsme zapomněli koupit máslo, naháníme obchůdky
po zavíračce, dokud se neobjeví jeden, který má ještě
posledních pět minut otevřeno.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Na faře v Miroslavi nás
očekává milý pan farář, který jako kdyby našemu třídnímu z
oka vypadl a ukazuje nám faru. Akorát si skládáme batohy a
začínáme mazat housky, když zazvoní zvonek a přichází
Dominik. Je celý umazaný, protože během cesty ještě píchl, ale
je tu. Živý a zdravý. U večeře nám povídá, co dnes všechno
zažil a my básníme o alejích třešní. Den zakončujeme
společnou modlitbou růžence, pan farář je moc rád a připojuje
se k nám.
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGfqPanrq2_rrrwfJGtYEJB3S8cIxNK7jCHecuhyvPampPM64tvpPa2ombuVl2hw44mjjVVtIPi2-x9uBv93eaoACU_gTJyZFjuTAupwthhAQqOnye3uzAj8eT-pPF85sVZQVSeuv_mJ8/s1600/IMAG1707.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: justify;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGfqPanrq2_rrrwfJGtYEJB3S8cIxNK7jCHecuhyvPampPM64tvpPa2ombuVl2hw44mjjVVtIPi2-x9uBv93eaoACU_gTJyZFjuTAupwthhAQqOnye3uzAj8eT-pPF85sVZQVSeuv_mJ8/s1600/IMAG1707.jpg" height="211" width="320" /></a><i></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<i>
</i>
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<i>Hlod dne: Jednorožkyně
Klárka se nechala oslovit zbožností našich babiček a růžence
se modlila asi takto: „...a požehnaný plod života tvého Ježíš,
který za nás ukřižován byl...“
</i></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<i>Tak nějak jsem její
slovosled neustál a celý zbytek modlitby dusil záchvat smíchu,
který prolomil právě pan farář, když po modlitbě povídal:
„Moc vám děkuju, je opravdu poznat, když je ta modlitba od
srdce.“
</i></div>
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<i>Však taky byla.</i></div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-36553152108256033312014-01-30T22:01:00.001+01:002015-02-17T19:53:35.266+01:00Pouť Čenstochová - Mariazell - Den 5. První karambol<span style="font-size: 11pt;"><b>S prvotní myšlenkou
podniknout cyklistickou pouť přišel asi před rokem můj kamarád
Dominik. Našim původním cílem měly být francouzské Lurdy, ale
vzhledem ke vzdálenosti a obavám našich rodičů jsme zvolili
poněkud kratší trasu. Tou byla Čenstochová - Mariazell vzdálená
642 km a s cestou zpátky jsme se dostali na tisíc. Naše výprava
čítala čtyři lidi a nikdo z nás dosud nic podobného
nepodstoupil. Po půl roce se myšlenkami vracím do horkých letních
dnů a oprašuji svůj Deník cyklisty. Pojďte se ohřát se mnou. </b></span><br />
<br />
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
Ve Šternbergu si hezky
přispáváme a vstáváme až o půl jedenácté. K snídani nám
kuchyňská četa dne: Dominik a Klárka podávají koláč, pod nímž
má každý schované euro. Pan kaplan byl původem Němec a přispěl
nám na naši pouť se slovy, že mu zbyly nějaké drobné.
Děkujeme! Po snídani opouštíme prázdnou faru, protože místní
kněz brzy ráno odjel pryč se svým farníkem Petrem, o kterém
jsem zjistil, že jsem mu na setkání mládeže ve Žďáru dělal
šéfa. Svět je malý!
</div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
Teď už ale zase zpátky
na cestu. Od rána je zataženo a lije jako z konve. Na Olomoucku se
vyhlašují zvýšené povodňové stupně a Morava řádí jak se
patří! Poprvé vytahujeme naše cyklistické pláštěnky, jinak
bychom byli hned na začátku dnešní etapy mokří od hlavy až k
patě. Jede se těžce a projíždějící auta na frekventované
silnici pohodlnosti moc nepřispívají. Každé projetí náklaďáku
provází dvojitá sprcha.</div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
Po na počasí nevlídné
cestě konečně vjíždíme do Olomouce. Odbočujeme na jedné cestě
k Dómu a v předu objíždí tramvaj na zastávce. Chce se zařadit
zpátky doprava k okraji vozovky, když mu najednou přední kolo
zapadá do kolejnice. Přední řidítka se zasekávají, kolo
zastavuje, ale Dominik pokračuje v zamýšleném směru. Přelétává
přes řidítka a padá na mokrou dlažbu před zraky mnoha
čekajících cestujících.</div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTFb5JXPFMrpRgjCKwFAynKYPDfi-ZMeoKJtVth8do5OvPXjIw-tzqpgxiDK-hBLid4lCceEhiNvtU9_fiCzeqWrSF3iLvHa8ZpvushsuQ-gIRrDAABJWJHmToXEUQw0X7M683LVIRNEw/s1600/P1160361.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTFb5JXPFMrpRgjCKwFAynKYPDfi-ZMeoKJtVth8do5OvPXjIw-tzqpgxiDK-hBLid4lCceEhiNvtU9_fiCzeqWrSF3iLvHa8ZpvushsuQ-gIRrDAABJWJHmToXEUQw0X7M683LVIRNEw/s1600/P1160361.JPG" height="425" width="640" /></a>Mátoživý cyklista se
staví na nohy a vrávoravě balancuje nad kolem. Okamžitě je
zavalen smrští otázek: „V pohodě?! Nic se ti nestalo?! Ukaž,
kde to máš?“ Naštěstí přichází jen k pár odřeninám a
zjišťuje, že má natrhnutou bundu. To mu ale nebrání pokračovat v
cestě, a tak můžeme navštívit olomouckou katedrálu. Poté se
stavujeme v obchodním centru, kde mají jezdící koně a zebry pro
děti. Uzavíráme sázku, že se na nich projedeme, protože tam
nikdo nechodí a ta paní u pultu vypadá smutně. Snažíme se jí
namluvit, že nám je teprve patnáct, a pak jedeme na projížďku.
Dominik zaváží Nikču do jednoho z obchodů a pokladní se jí
ptá: „Slečno, jste normální?!“</div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlI5ccIiZX5KD6WiVjAIJmCWS2IfnlvOLIvpK-epndvbSoFXrqcW8XsZ5gprPiwI0Po0SmHjf_Y-aK9iCOHPKHsCEUMrOjniwVG8z3-CC9Hn3nTehFFUji_qDmrVSZz5MTEeLPuYopK_Q/s1600/P1160366.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlI5ccIiZX5KD6WiVjAIJmCWS2IfnlvOLIvpK-epndvbSoFXrqcW8XsZ5gprPiwI0Po0SmHjf_Y-aK9iCOHPKHsCEUMrOjniwVG8z3-CC9Hn3nTehFFUji_qDmrVSZz5MTEeLPuYopK_Q/s1600/P1160366.JPG" height="213" width="320" /></a></div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
Po zastávce v centru, kde
Klárce kdosi ukradl její lahev na pití, pokračujeme v cestě.
Snažíme se vyjet směrem na Brno a nějakým nedopuštěním se
ocitáme na dálnici. Projíždějící řidiči si v lepším
případě klepou na čelo, v tom horším pak na nás troubí. To si
ale ještě neuvědomujeme, kde to jsme. Jenom tušíme. Když ale
vidíme značku rychlostní silnice, rychle měníme směr. Cesta
před námi je dlouhá a kopcovitá, pořád kopírujeme směr, ve
kterém vede dálnice. Na jednom z mostů nad ní dochází k další
ztrátě, a to, když Nikče padá přední světlo přímo na
vozovku pod námi.</div>
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<br />
<div align="LEFT" style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8OHJQRSouXZRVaxcYWI7FM_PIjRs1mgPrrV3tPxf0GRvQCxwGUOkvBY1kyhJyTeMWJmNs5qZ2aNI6LXPBbiPjtNz1KVv3A7zV5jQs8Woj0H-Guef956gfU37l5PYcovnqzIacTApjZDA/s1600/P1160369.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8OHJQRSouXZRVaxcYWI7FM_PIjRs1mgPrrV3tPxf0GRvQCxwGUOkvBY1kyhJyTeMWJmNs5qZ2aNI6LXPBbiPjtNz1KVv3A7zV5jQs8Woj0H-Guef956gfU37l5PYcovnqzIacTApjZDA/s1600/P1160369.JPG" height="213" width="320" /></a>Ve Vyškově nemůžeme
najít faru, a když ji konečně nalézáme, zjišťujeme, že Paní
Benešová, jejíž telefonní číslo ještě v Olomouci
neexistovalo, na nás čeká na faře v přilehlé farnosti asi dva
kilometry odsud. Tato farnice nám má předat klíče, a taky nás
ubytovat. Nakonec se po náročné cestě přes přibližných 80 km
dostáváme až na cílové místo. Jsme ubytováni a důsledně
poučeni, abychom „pamatovali na Boží přikázání“, pak
farnice odchází a konečně si můžeme odpočinout a celý den
zakončit modlitbou v kapli při svíčkách.<br />
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdObcHczHbLXcFkYEZFzHFz4Z0sTtli_slaAJy-b4yu3ETOqFkFt_KMmVBTbkImPxfIj5gyA6h7mHqE_crLld05k4LTyP7SBioItEUWigGWpxXduyn4K_pt_d9R9ufqm6ABd6ExO1wuzY/s1600/P1160373.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdObcHczHbLXcFkYEZFzHFz4Z0sTtli_slaAJy-b4yu3ETOqFkFt_KMmVBTbkImPxfIj5gyA6h7mHqE_crLld05k4LTyP7SBioItEUWigGWpxXduyn4K_pt_d9R9ufqm6ABd6ExO1wuzY/s1600/P1160373.JPG" height="426" width="640" /></a></div>
<br /></div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-51899074080549099732014-01-23T23:12:00.002+01:002015-02-17T19:53:35.276+01:00Pouť Čenstochová - Mariazell - Den 4. Aneb jak jsme zabloudili<div align="LEFT">
<br />
<b style="font-size: medium;"><span style="font-family: inherit;">S prvotní myšlenkou podniknout cyklistickou pouť přišel asi před rokem můj kamarád Dominik. Našim původním cílem měly být francouzské Lurdy, ale vzhledem ke vzdálenosti a obavám našich rodičů jsme zvolili poněkud kratší trasu. Tou byla Čenstochová - Mariazell vzdálená 642 km a s cestou zpátky jsme se dostali na tisíc. Naše výprava čítala čtyři lidi a nikdo z nás dosud nic podobného nepodstoupil. Po půl roce se myšlenkami vracím do horkých letních dnů a oprašuji svůj Deník cyklisty. Pojďte se ohřát se mnou. </span></b><br />
<div>
<b style="font-size: medium;"><br /></b></div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhf5ZVhqZHOzBFfTcIdKsJNS4dbCexXW_1QiN5T1Bog0pigFLEApfnoz6Aelhrw4MANz3jwa3ML7rPyNlPQ6HzYfifz0Gyr6su5G9KK_K1IMrVBfT0WlwY8zbLTnVTs4Ei0Nio_1Jem9y8/s1600/IMAG1672.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhf5ZVhqZHOzBFfTcIdKsJNS4dbCexXW_1QiN5T1Bog0pigFLEApfnoz6Aelhrw4MANz3jwa3ML7rPyNlPQ6HzYfifz0Gyr6su5G9KK_K1IMrVBfT0WlwY8zbLTnVTs4Ei0Nio_1Jem9y8/s1600/IMAG1672.jpg" height="212" width="320" /></a><br />
Ranní vstávání probíhá v již tradičním sledu:
snídaně, balení, čištění zubů a míchání energických
nápojů na cestu. Po půl deváté se loučíme s Glubczicemi a
míříme k hraničnímu přechodu u Krnova. Cesta je rovinatá,
silně fouká a je chladno. Po pár kilometrech zastavujeme na
hranicích a fotíme se spolu se značkou Česká Republika. Zajisté
jste si již stihli povšimnout, že fotografie se značkami jsou
naše oblíbené!</div>
<div align="LEFT">
Jak jinak oslavit návrat do Čech, než že jít
nakupovat do Alberta. Kámeň nóžky papier teraz vyslovované s
řádným Polským přízvukem rozhodly, že nakupovat budu dnes já
a Nikča. Náležitě si to užíváme a mezi košíky volíme ten
nejluxusnější. Po nákupu krátce posvačíme a znovu nasedáme na
kola.</div>
<div align="LEFT">
<br /></div>
<div align="LEFT">
Cyklostezky nás brzy vyvádějí ven z města do
rozlehlých lesních cest. Ještě, než odbočíme na další
stezku, projíždíme kolem Ranče u Vojty, a pak vjíždíme do
lesa. Tam přichází na řadu další stoupání a s vidinou, že
nebudeme muset dosáhnout samého vrcholu, odbočujeme o pár desítek
metrů níž. Odbočka nás vede rozbahněnými brázdami lemovanými
křovím a vysokými kopřivami. (Tenkrát jsem si myslel, že jsou
vysoké, ale to jsme ještě nebloudili v divočině u Dunaje). S
nadějí, že obě trasy vyústí na podobném konci, pokračujeme
stále hlouběji.<br />
<br /></div>
<div align="LEFT">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvgLqYyoble14TDVSwQAXzc9XisKfADW2lBsLcjaNzm5rJMlXBmWXTiuyh64Pu75I16SegGL3ll3rJXVm0ICIMhS9J4E1Ck9oB1lszxkbHYqu67s8m6g2F_eepVbJonp_TEgPqL-oaoCw/s1600/IMAG1673.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvgLqYyoble14TDVSwQAXzc9XisKfADW2lBsLcjaNzm5rJMlXBmWXTiuyh64Pu75I16SegGL3ll3rJXVm0ICIMhS9J4E1Ck9oB1lszxkbHYqu67s8m6g2F_eepVbJonp_TEgPqL-oaoCw/s1600/IMAG1673.jpg" height="213" width="320" /></a><br />
Místní džungle nás vyplivne před rozsáhlými
polnostmi. Nikde ani živáčka, jen v dáli traktor. Na samém konci
pole tušíme silnici. Na posečené louce se moc jezdit nedá, takže
už podruhé musíme na naší pouti opustit sedla našich ořů.
Stébla vysokých trav jim nesvědčí a hned, jak se dostaneme na
cestu, se projeví hlasitým vrzáním.</div>
<div align="LEFT">
<br /></div>
<div align="LEFT">
Podstupujeme další stoupání s dosud největším
převýšením a nahoře se v malé vísce u Bruntálu zastavujeme k
pozdnímu, ale opravdu pozdnímu obědu. Jíme kousek u cesty a
naproti přes ulici je pár domků. Za jedním z oken se brzy objeví
zvědavý obličej a máme strach, že jsme na cizím pozemku a brzy
budeme vykázáni. Už do sebe cpu poslední rohlík, když tu k nám
od protějšího domu přichází </div>
<div align="LEFT">
usměvavá paní s konvicí čaje s
bezinkami a čtyřmi hrnky. Mile nás zdraví a dává nám čaj, že
prý na zahřátí. Je moc hodná a ten čaj je nejlepší, co jsem kdy
pil.</div>
<div align="LEFT">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyGANA8FPFBz7PheT16sKEZQD-QHbEzdWACQXnfSfEBlxgIjZoNhv4th7rLL8LZvJatMk5A58JH2VQU1ZoOoiTOB_428a3sOPson7ixaYVTBq0ss2ZaSVbPsCMJCKN-kDbfBEbrb-EMzw/s1600/IMAG1676.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyGANA8FPFBz7PheT16sKEZQD-QHbEzdWACQXnfSfEBlxgIjZoNhv4th7rLL8LZvJatMk5A58JH2VQU1ZoOoiTOB_428a3sOPson7ixaYVTBq0ss2ZaSVbPsCMJCKN-kDbfBEbrb-EMzw/s1600/IMAG1676.jpg" height="425" width="640" /></a></div>
<div align="LEFT">
<br /></div>
<div align="LEFT">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJCYLaacFdN3K2ysBntAlC2vONlfd8CWlRPnAMSX4poGcfHwG6_NxxDpZdELiabbHXJbTkG6iQ8xjaMeNL4fE_1tIkAlOgCoDfGzYCcWzV2pU2mVJGJcEMowSjELqSuXtYj3e5hDdEg6U/s1600/IMAG1680.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJCYLaacFdN3K2ysBntAlC2vONlfd8CWlRPnAMSX4poGcfHwG6_NxxDpZdELiabbHXJbTkG6iQ8xjaMeNL4fE_1tIkAlOgCoDfGzYCcWzV2pU2mVJGJcEMowSjELqSuXtYj3e5hDdEg6U/s1600/IMAG1680.jpg" height="320" width="212" /></a>Opět začíná foukat a schyluje se k další
přeháňce. Je na čase se dát znovu do pohybu a ujet nepříjemnému
dešti. Projíždíme další přilehlé vísky a znovu se ocitáme v
lese. Před námi se rozprostírá veliká lesní křižovatka. Z
počátku jistý Dominik jede instinktivně rovně. Potom se ale
otáčí a nejistě se vrací zpátky na křižovatku a my za ním.
(Nutno podotknout, že jsme nepoužívali žádnou GPS a jeli jsme po
předem naplánované trase, kterou řadu měsíců předem Dominik
promýšlel). Odbočujeme vlevo a projíždíme po úbočí kopce.
Při krátké zastávce si trháme lesní jahody a užíváme si
parádní výhled na nedalekou hráz. Pak přichází další
křižovatka. Tentokrát typu T akorát v půli kopce. Nejsme si
jisti cestou, a proto raději odbočujeme doprava a míříme nahoru.
Má to jednu výhodu a to, že pokud jedeme špatně, vždycky si
užijeme parádní sjezd a to je lepší, než ten kopec šlapat
znovu, že?</div>
<div align="LEFT">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgL3j2AzQ2ZhFJlbd8H5Kzib6OJDdw7Az_y_8w3HQmU_oFu1ZxAzXcyJDuk7t8hOrFffaGYqSdoc3VqhgkAePe6naEhe61pm3WDbB23gopei_Hbb0r5obewtWVRzjVb5pdT5EWpH_Ny0Rk/s1600/IMAG1681.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgL3j2AzQ2ZhFJlbd8H5Kzib6OJDdw7Az_y_8w3HQmU_oFu1ZxAzXcyJDuk7t8hOrFffaGYqSdoc3VqhgkAePe6naEhe61pm3WDbB23gopei_Hbb0r5obewtWVRzjVb5pdT5EWpH_Ny0Rk/s1600/IMAG1681.jpg" height="212" width="320" /></a></div>
<div align="LEFT">
<br /></div>
Ještě pár šlápnutí a jsme tam. Něco je ale špatně.
No jistě. Po pětačtyřiceti minutách jízdy koldokola zjišťujeme, že
stojíme na původním rozcestí. V tu chvíli leháme smíchy. Tuhle
křižovatku se nám podařilo zkrátka pompézně projet křížem
krážem.<br />
<br />
<div align="LEFT">
Z křižovatky nakonec sjíždíme dolů do města a,
abychom nahnali čas, vydáváme se po hlavní silnici přímo do
Šternberku. Za odměnu po celém dni nám je jízda dlouhými
serpentinami až k centru. Taktak se stíháme schovat před deštěm,
který nás celý den pronásleduje. Místní pan farář je velmi
vstřícný a ubytování je v samotném paláci. Po společné mši
si voláme s Bětkou a Kačkou, protože návštěva Česka se musí
náležitě využít!</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div align="LEFT">
Den zakončujeme malým překvapením, které nám
nachystali Dominik s Klárkou v podobě večeře a nechyběla ani
prohlídka kláštera s panem farářem.</div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<div align="LEFT">
<br /></div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-67470523010849165282014-01-16T22:39:00.002+01:002015-02-17T19:53:35.298+01:00Pouť Čenstochová - Mariazell - Den 3.<h3 class="western" style="text-align: left;">
<b style="font-size: medium;">S prvotní myšlenkou podniknout cyklistickou pouť přišel asi před rokem můj kamarád Dominik. Našim původním cílem měly být francouzské Lurdy, ale vzhledem ke vzdálenosti a obavám našich rodičů jsme zvolili poněkud kratší trasu. Tou byla Čenstochová - Mariazell vzdálená 642 km a s cestou zpátky jsme se dostali na tisíc. Naše výprava čítala čtyři lidi a nikdo z nás dosud nic podobného nepodstoupil. Po půl roce se myšlenkami vracím do horkých letních dnů a oprašuji svůj Deník cyklisty. Pojďte se ohřát se mnou. </b></h3>
<div>
<b style="font-size: medium;"><br /></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
Pozdní probuzení, nedělní mše v
němčině, – kromě nás byla v Zawadzkie celá skupina německých
poutníků, pokud se dobře pamatuji - snídaně u probošta, chutné
klobásky a křupavé housky. Tak začíná den Páně. Celá snídaně
se nese v milém duchu a takové pohoštění přijímáme s
vděčností. Nevyhneme se však představování a občas si musíme
dopomáhat rukama i nohama, abychom se dorozuměli. Přesto zažíváme
úspěch, protože jsme pochopeni a probošt i s hospodyní doslova
perlí při svých poznámkách. Když Dominik zmiňuje, že hraje na
housle, kněz hned reaguje:</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
„Áááa!
Maestro!“ nejspíše hned vytušil umělce! Pak se dostávám ke
slovu já a zmiňuji svůj zájem o žurnalistiku. Hospodyně hned na
to, jestli bych nechtěl být knězem, načež zbytek výpravy lehá
pod záchvatem smíchu.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif_uCTGrbwXQaY0EAhGtDp2m301Eu6bGl0K0Uu1RtJSTNTilKdB-PtvFX7djNIlsOJ6I4HToByeQZV3Ntob4YUorkEI-B176-Lpme4PBdIBPDwx454aGn-l9Tjb-A_W5tBz5rfB1B8XZw/s1600/IMAG1663.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif_uCTGrbwXQaY0EAhGtDp2m301Eu6bGl0K0Uu1RtJSTNTilKdB-PtvFX7djNIlsOJ6I4HToByeQZV3Ntob4YUorkEI-B176-Lpme4PBdIBPDwx454aGn-l9Tjb-A_W5tBz5rfB1B8XZw/s1600/IMAG1663.jpg" height="133" width="200" /></a> Po snídani se
vydáváme na první delší štaci, která má něco málo přes
osmdesát kilometrů. Cesta probíhá svižně a na oběd se
zastavujeme pouze krátce v městském parku. Během toho prší.
Taky tu lítá spousta komárů, ale my se nenácháváme jen tak
vystrnadit, ještě si musíme dát čokoládové polštářky od
Bětky.
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixWLoNjiVfm6L7wfkcThz5H7Z3dNZR5QPF2Tf95Zhbi00YS5N2sQLPK7H8vSO-a2XJc-3tdYtPxTlPWmtmkUa4ooE6nVUsKSzf4FshH3WWopAm-yYDAzVxpgyDcKenljYSK4cTptZ9RWY/s1600/IMAG1664.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixWLoNjiVfm6L7wfkcThz5H7Z3dNZR5QPF2Tf95Zhbi00YS5N2sQLPK7H8vSO-a2XJc-3tdYtPxTlPWmtmkUa4ooE6nVUsKSzf4FshH3WWopAm-yYDAzVxpgyDcKenljYSK4cTptZ9RWY/s1600/IMAG1664.jpg" height="133" width="200" /></a> Právě zdoláváme
jeden z posledních kopců, když se otáčím a na obzoru vidím
komín továrny, kolem které jsme projížděli. Udiveně se
pozastavuji a užívám si ten výhled. Pak na to šlápnu a dojíždím
ostatní, kteří už na vrcholku kopce čekají. Povídám: „Vidíte
tu továrnu? To je mazec.“</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
„Jakou
továrnu?“ ptá se udiveně Klárka a ostří do dáli.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
Dominik se ujímá
vysvětlování: „Ale, prosím tě, to jenom Jednorožec už nemůže
a potřebuje nás zdržet!“ Tak se stalo, že tuhle příhodu mám
ještě dneska na talíři a všichni se při té vzpomínce
uculujeme, protože každý má tu svoji pravdu. Já ji tam fakt
viděl!</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5vfAD_1cTEgtmj2-3Wdj-Pyn5IMyT-G0WT2XBBra4QoUFPQwhRdOsax2ljAEkX5Wd0GxlaafAhwwZVWN8h97Io4zPWEevpWF0fJYFhTFUwB1pPnA51tr5tSZSMDE0Uh-JlDl8mad0SfM/s1600/IMAG1659.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5vfAD_1cTEgtmj2-3Wdj-Pyn5IMyT-G0WT2XBBra4QoUFPQwhRdOsax2ljAEkX5Wd0GxlaafAhwwZVWN8h97Io4zPWEevpWF0fJYFhTFUwB1pPnA51tr5tSZSMDE0Uh-JlDl8mad0SfM/s1600/IMAG1659.jpg" height="213" width="320" /></a> V Glubczicích na
faře nám nikdo neotevírá. Místní kněz není k nalezení, a
proto Dominik bere problém do vlastních rukou a míří do kostela
zjistit, zda tam není. A opravdu není. Místo něj se však Dominik
vrací v doprovodu dvou Polek, které nám ukazují faru, kde jsme
před chvílí zvonili. Když ale zvoní ony, přecijen se nakonec
dozvoní a my se můžeme ubytovat. Hned první pohled mi na chodbě
padne na nástěnku s nadpisem: „Jesus - drogą, prawdą i życiem“.
Potom s úsměvem zamíříme nahoru do třídy pro výuky
náboženství, kde dnes přespáváme.<br />
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRRjGnKZ6wCc_GK9d_slAT9rIZSnPLxctWS5lvFEF2LwJrllMC8wvEw7JQwCccgMvnXm9t3XjQr-szCNIMPi4daDTOQ94ZdmArOQQW2vm6UOhW0QJrEiQsDG8CzagXUeuOv_Q-ENkPAU4/s1600/Glubcizce.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRRjGnKZ6wCc_GK9d_slAT9rIZSnPLxctWS5lvFEF2LwJrllMC8wvEw7JQwCccgMvnXm9t3XjQr-szCNIMPi4daDTOQ94ZdmArOQQW2vm6UOhW0QJrEiQsDG8CzagXUeuOv_Q-ENkPAU4/s1600/Glubcizce.jpg" height="320" width="213" /></a><br />
Dnešní etapa
nás unavila, a protože to byla první z těch delších,
rozhodujeme se, že využijeme ještě pár zlotých, dokud jsme v
Polsku, a za odměnu si kupujeme jakýsi truskawkový drink. Byla to
odvaha, slyšeli jsme v tom převážně ten „trus“, ale po první
ochutnáce zjišťujeme, že je to fajn a chutná to po jahodách.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
Vracíme se na
ubytovnu a Dominik si zamlouvá sprchu jako první. Nechce se nám
jenom tak čekat, a tak se vydáváme podívat do kostela, od kolika
hodin je tam mše. Protože je zavřeno, zamíříme alespoň k
místním sochám v parku nafotit pár obrázků.</div>
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm;">
To se celkem
daří, dokud nenavrhuji, že s Nikčou vylezeme na strmý stupňovitý
pomník. Pomáhám jí nahoru. Určitě to bude prima fotka. Teď už
jenom musím vylézt já a... Najednou, když šplhám sám, se ozývá poplašná
houkačka. Na silnici u pomníku stojí veliký policejní vůz. Na chodník vyskakují dva strážníci. Polije mě horko. Co teď?! Rychle bereme nohy na ramena. Jen
mi je líto té fotky, mohla být fajn.</div>
Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-64424614885211081232014-01-09T23:35:00.000+01:002015-02-17T19:53:35.294+01:00Pouť Čenstochová - Mariazell - Den 2.<b>S prvotní myšlenkou podniknout cyklistickou pouť přišel asi před rokem můj kamarád Dominik. Našim původním cílem měly být francouzské Lurdy, ale vzhledem ke vzdálenosti a obavám našich rodičů jsme zvolili poněkud kratší trasu. Tou byla Čenstochová - Mariazell vzdálená 642 km a s cestou zpátky jsme se dostali na tisíc. Naše výprava čítala čtyři lidi a nikdo z nás dosud nic podobného nepodstoupil. Po půl roce se myšlenkami vracím do horkých letních dnů a oprašuji svůj Deník cyklisty. Pojďte se ohřát se mnou. </b><br />
<span style="font-family: inherit;"><br /></span>
<span style="font-family: inherit;">Do brzkého
rána nás probouzí hymna ze Sydney. Jak symbolické, když se
nacházíme ve městě, kde se jeden ze Světových dnů mládeže
konal. Zároveň je to také milosrdný budíček, protože nás
ještě mohla v šest ráno budit sestra Agnieszka, recepční
ubytovny pro poutníky, která každé ráno obchází se zvonečkem
a svolává k modlitbě. Naštěstí si můžeme přispat a až kolem
osmé vstáváme na mši. Ta je v bazilice do půl hodinky sfouknutá
a my si už chystáme kola, naposledy kontrolujeme brašny a
slavnostně vyrážíme vstříc Zawadzkie. Městu vzdálenému 72
kilometrů.</span><br />
<span style="font-family: inherit;"><br /></span>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlwoMOaqRVSeAoDHsfOhTMV5gnqUzPycupOvXA5CSV849iM-9s4tpdVHtW5BGq3rLVzyCsrOfz6tHCQqRErvcv1z4ANBR0oaTrMMBz6HUX3yHxnxWKVymhYCuwlYOemdS68w1UXWfcm5c/s1600/IMAG1642.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlwoMOaqRVSeAoDHsfOhTMV5gnqUzPycupOvXA5CSV849iM-9s4tpdVHtW5BGq3rLVzyCsrOfz6tHCQqRErvcv1z4ANBR0oaTrMMBz6HUX3yHxnxWKVymhYCuwlYOemdS68w1UXWfcm5c/s1600/IMAG1642.jpg" height="209" width="320" /></a>Brzy sjedeme z hlavní silnice a po
písečné cestě vjíždíme mezi zelené pláně. Kola se nám
brodí v moři jemného písku, o kterém ani nevíme, jak se na
takovém místě vzal. Přehazuji na nejlehčí převod a nechávám
své kolo prostě protáčet ve snaze ujet mravenčími kroky aspoň
ještě kousek cesty. Pod tíhou brašen se propadám stále hlouběji.
Nakonec balancuji na místě a seskakuji z kola stejně jako ostatní.
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
Vyjet z Čenstochové správným směrem
je docela náročné a není divu, že po prvních kilometrech, když
vyjedeme z písečné stezky, odbočujeme špatně a zamíříme kus cesty na
opačnou stranu. Naštěstí to ale brzy zjistíme a vracíme se
zpět. Při cestě potkáváme početná procesí proudící k poutnímu místu. Každá skupinka zpívá písně a v čele jde
člověk s křížem. Vesele na sebe máváme a přejme si šťastnou cestu.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
Po třiceti kilometrech zastavujeme na
jídlo u malebné kapličky na kopečku. Krátce poobědváme
vysočinu a ulehneme k odpolednímu spánku. Ne, že bychom byli
unavení, to rozhodně ne! To my jenom s Dominikem čekáme, než nám uschnou
ručníky z raní sprchy. Ten můj se samosebou suší nejdýl.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoAxBSQmJa66_cfCEDjBtB_gxi3wuKfTnhBi1IVmV89xC481Usr3g7Up4EOdRXP33k9paKMjUXeAxHSeiK1IhckIRf-S4PV1Y00dk4ngS-J8Qk6xDWjMDrKFziLPr9v3nPMe6f2G51lwc/s1600/IMAG1639.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoAxBSQmJa66_cfCEDjBtB_gxi3wuKfTnhBi1IVmV89xC481Usr3g7Up4EOdRXP33k9paKMjUXeAxHSeiK1IhckIRf-S4PV1Y00dk4ngS-J8Qk6xDWjMDrKFziLPr9v3nPMe6f2G51lwc/s1600/IMAG1639.jpg" height="425" width="640" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
Zbývající cesta do Zawadzkie je
poklidná, převážně rovinatá, lemovaná borovicemi. Konečně se
přibližujeme k našemu cíli a necháváme se vyfotit u cedule
cílové obce od kolemjedoucího cyklisty. První den cesty byl
příjemně unavující a všichni se už těšíme na večeři a
odpočinek. To ale ještě netušíme, že na faře, kde máme tuto
noc spát, o nás vůbec nevědí. Otevírá nám domovnice a my jí
za pomoci Polského googlu trasnlation lámaně vysvětlujeme, že tu
máme dnes spát. </div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHiipfPSjbjMW2ESHQyJZ6z0ZYu2vjVoIkv8e6kWAklts31oLpF9rdWprRzfb_WubXcBvFV_9hCcoi1b4EkQDYdcZZReMfy5tgQJp9SQT_Ps0-0e9oz0J7SN3K2CYDe6WIHPPI00B5TLY/s1600/IMAG1645.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHiipfPSjbjMW2ESHQyJZ6z0ZYu2vjVoIkv8e6kWAklts31oLpF9rdWprRzfb_WubXcBvFV_9hCcoi1b4EkQDYdcZZReMfy5tgQJp9SQT_Ps0-0e9oz0J7SN3K2CYDe6WIHPPI00B5TLY/s1600/IMAG1645.jpg" height="200" width="190" /></a>Trochu zmateně se omlouvá, že páter je ještě
na bohoslužbě, a že o žádných hostech neví, nemluvě o tom, že
místa na spaní jsou již teď zaplněna. Když už se tváříme
hodně zmateně a strhaně, náhle si jakoby vzpomene, že tu je
ještě jedna další fara. Údajně: <i>„...blizúčko, tamtím směrem," n</i>aviguje nás rukama nohama. Naštěstí jsme v dobré náladě a už
jen proto, že je to blízko, nespěcháme. Výletním tempem
pokračujeme ukázaným směrem po cestě podél jakési továrny. Další nemilé překvapení nastává,
když nás cesta dovede k vrátnici a my si jen vyměňujeme zděšené pohledy.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZvqTfSaoFvmjWZjF2QDZGXSn3IGsysQslpTiBoOOW2eK1FRvlG81SFgFvSGNkjRMy1_s7trkD0iZ2SbbMt4dItSGYUJUW2Jcz-iCyx81e7-daY3SROgFYD_d5KtqkH3fx5oyrwTORH5g/s1600/IMAG1651.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZvqTfSaoFvmjWZjF2QDZGXSn3IGsysQslpTiBoOOW2eK1FRvlG81SFgFvSGNkjRMy1_s7trkD0iZ2SbbMt4dItSGYUJUW2Jcz-iCyx81e7-daY3SROgFYD_d5KtqkH3fx5oyrwTORH5g/s1600/IMAG1651.jpg" height="133" width="200" /></a>„Tak to jsem zvědavá, co si teď
počneme,“ zoufá si Nikča a jako na zavolanou se za námi ozve
nějaký mladý Polák. Anglicky neumí, ale dušuje se, že Německy
umí moc dobře, takže se komunikace ujímá jednorožkyně Klárka
a ptá se na další faru. Po několika slovech se už naše
překladatelka tváří bezradně a Polák přechází raději do své
mateřštiny. Vysvětluje nám, že jedna fara je ještě asi půl
kilometru zpátky u vjezdu do města, a že to tam máme zkusit.
Doprovází nás autem se svou kamarádkou a ještě nám troubí na
pozdrav, když odjíždí.</div>
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm;">
Na druhé faře nám otevře sám pan
farář a vřele nás uvítá. Tak přecejen jsme očekáváni a na
faře to žije. Skautky pořádají akci a začleňují
nás do svého programu. Den zakončujeme poznáváním místních zvyků a učíme se společně tanci s iroskotskými
motivy. Večer usínám s vidinou parádního balíku párků ve slevě, který jsme si koupili na nedělní snídani. </div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<br />
<br />
<br />
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<!-- Blogger automated replacement: "https://images-blogger-opensocial.googleusercontent.com/gadgets/proxy?url=http%3A%2F%2F4.bp.blogspot.com%2F-zfNy19Jva5c%2FUs8h6yL0aEI%2FAAAAAAAAAF0%2F1uTsMW0gzI8%2Fs1600%2FIMAG1642.jpg&container=blogger&gadget=a&rewriteMime=image%2F*" with "https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlwoMOaqRVSeAoDHsfOhTMV5gnqUzPycupOvXA5CSV849iM-9s4tpdVHtW5BGq3rLVzyCsrOfz6tHCQqRErvcv1z4ANBR0oaTrMMBz6HUX3yHxnxWKVymhYCuwlYOemdS68w1UXWfcm5c/s1600/IMAG1642.jpg" -->Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-23619749501983072312014-01-02T23:22:00.001+01:002015-02-17T19:48:35.287+01:00Space Journal<div class="" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1FR918j8ib_1VWxaZ8NSfnFfJIhen_V7Orr0dWzEQoIaRdch4d9TiEkBU3kUDk-2YwmtwqDk4kCBg9ZKac5KaPXpf1uQQVCM8GMNseNtT7FnbaGoPfRXhBMm-gCSlKI2WoK-RBH8DaZA/s1600/Vojtech_Bilek_presscard.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1FR918j8ib_1VWxaZ8NSfnFfJIhen_V7Orr0dWzEQoIaRdch4d9TiEkBU3kUDk-2YwmtwqDk4kCBg9ZKac5KaPXpf1uQQVCM8GMNseNtT7FnbaGoPfRXhBMm-gCSlKI2WoK-RBH8DaZA/s320/Vojtech_Bilek_presscard.jpg" height="240" width="320" /></a><b></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<b><b>Letošní Silvestr jsem trávil netradičně a to na DCŽM Vesmír v tiskové skupince. Naším úkolem bylo reagovat na připravený program a psát reflexi každého uplynulého dne na vesmírné <a href="http://www.vesmir.signaly.cz/denik.php?zobraz=542" target="_blank">internetové stránky</a>.</b></b></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<b><b>Kromě toho jsme každý den vydávali noviny Space Journal, které obsahovaly rozhovory se známými tvářemi Vesmíru a jejich plyšáky nebo postřehy z uplynulých dní.</b></b></div>
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixJbmQzo22RpetdVgOlKA8jjt8FHGcxROYOPDjeM1dh8NStVKeYPItXHbnNm5pT2oshjQ5fj6mPiQAZnMhkPnDjM7QsSG2hOjmDNgKpnCaTLWSY2rep4-9jh0SKzy4RdIfIsEY4aFmwHs/s1600/space+Journal1.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixJbmQzo22RpetdVgOlKA8jjt8FHGcxROYOPDjeM1dh8NStVKeYPItXHbnNm5pT2oshjQ5fj6mPiQAZnMhkPnDjM7QsSG2hOjmDNgKpnCaTLWSY2rep4-9jh0SKzy4RdIfIsEY4aFmwHs/s640/space+Journal1.png" height="640" width="494" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLmGjdBX4KsPt1oLShkcVti040g34ZUAP3uEO3Dj2jUTjWzLDQuacrdd1lAgb2-jlTfyo4tcdkGYM3BbIAMHcoRKTJFZ-iz8dFcyBcTqcNH_8VbW8JfHiexVywRKMRm23OPF3Ehc4h_PQ/s1600/space+Journal2.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLmGjdBX4KsPt1oLShkcVti040g34ZUAP3uEO3Dj2jUTjWzLDQuacrdd1lAgb2-jlTfyo4tcdkGYM3BbIAMHcoRKTJFZ-iz8dFcyBcTqcNH_8VbW8JfHiexVywRKMRm23OPF3Ehc4h_PQ/s640/space+Journal2.png" height="640" width="494" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbc4SO4USpXoh6IIxyJKa5ygYZlzA-B25CIabcbkQv9GfTRK1Q7ZqumBNJq3XtUBeCU3qQKVS3CfarfgixKDpZHYR1AnDypp3SAC_j66aipzNGyF8bVGwY_bo_nRrJOH4pdpipPCb-QkM/s1600/space+Journal3.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbc4SO4USpXoh6IIxyJKa5ygYZlzA-B25CIabcbkQv9GfTRK1Q7ZqumBNJq3XtUBeCU3qQKVS3CfarfgixKDpZHYR1AnDypp3SAC_j66aipzNGyF8bVGwY_bo_nRrJOH4pdpipPCb-QkM/s640/space+Journal3.png" height="640" width="494" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIsrWf-s8aWlLZziM1NVNjoeQXx5ictm1aYjgtgRXVTmtsabXwGn_Uw0rVOJrUWK6HDCIOw6v6HSQxkXj7ZHzF22M6lJvN4ShifNjzTF4FqHTHaGLYVhGBq3qDa2pQOJjvPUcLJlZw7aI/s1600/space+Journal4.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIsrWf-s8aWlLZziM1NVNjoeQXx5ictm1aYjgtgRXVTmtsabXwGn_Uw0rVOJrUWK6HDCIOw6v6HSQxkXj7ZHzF22M6lJvN4ShifNjzTF4FqHTHaGLYVhGBq3qDa2pQOJjvPUcLJlZw7aI/s640/space+Journal4.png" height="640" width="494" /></a></div>
<br />Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-5584187032621713702014-01-02T17:39:00.000+01:002015-02-17T19:53:35.285+01:00Pouť Čenstochová - Mariazell - Den 1.<b>S prvotní myšlenkou podniknout cyklistickou pouť přišel asi před rokem můj kamarád Dominik. Našim původním cílem měly být francouzské Lurdy, ale vzhledem ke vzdálenosti a obavám našich rodičů jsme zvolili poněkud kratší trasu. Tou byla Čenstochová - Mariazell vzdálená 642 km a s cestou zpátky jsme se dostali na tisíc. Naše výprava čítala čtyři lidi a nikdo z nás dosud nic podobného nepodstoupil. Po půl roce se myšlenkami vracím do horkých letních dnů a oprašuji svůj Deník cyklisty. Pojďte se ohřát se mnou. </b><br />
<b><br /></b>
Je 3:33, hodiny neodvratně hlásí, že smluvený odvoz dorazí každou chvíli. Zapínám všechny brašny a naposledy se ujišťuji, že mám vše potřebné. Netrvá to příliš dlouho a k mým uším dolehne dobře známý zvuk vrčícího motoru. Takhle z rána je nepochybně jasné, že dorazila Klárka a její taťka. Náš plán byl jednoduchý - autem se dostat do K<span style="background-color: white; font-size: 13px; line-height: 14.296875px;"><span style="font-family: inherit;">ł</span></span>odzka a tam nasednout na vlak a přepravit se i s koly do Čenstochové, kde začne naše pouť.<br />
Motor utichá. Rychle vyskočím na nohy a letím ke dveřím.<br />
„Nazdar Jednorožče," osloví mě legračním jménem celé naší výpravy známý hlas ještě rozespalé Klárky. Nezůstávám pozadu a pozdrav samosebou opětuji. Následuje vroucí obětí s babičkou a už spěchám nakládat kolo. Vždyť ostatní už taky čekají. Protože jsem byl v pořadí k vyzvednutí první, míříme ještě pro Dominika a nakonec pro Nikču.<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinm8vbE0Z9v7cYKArnyFjwYydFwyHc-VkAeVEFITTl1H4Zusnpdjolyqgv65b3UXAdfPuaEEBuw-Mql_kzBgCKnI0lTCZS88F2D6MLXIyEwmBmDfN1DpBP0jRjQUA1KOSuawNHhAOPrJA/s1600/IMAG1602.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinm8vbE0Z9v7cYKArnyFjwYydFwyHc-VkAeVEFITTl1H4Zusnpdjolyqgv65b3UXAdfPuaEEBuw-Mql_kzBgCKnI0lTCZS88F2D6MLXIyEwmBmDfN1DpBP0jRjQUA1KOSuawNHhAOPrJA/s320/IMAG1602.jpg" width="320" /></a>Společně vyrážíme k polským hranicím. I přes necelé tři hodiny spánku nám nechybí úsměv a legrace je taky do<span style="font-family: inherit;">st. <span style="font-family: inherit;">U k</span><span style="background-color: white; line-height: 14.296875px;"><span style="font-family: inherit;">łodského</span><span style="font-size: x-small;"> </span></span>nádraží vykládáme kola a pořizujeme první fotky. Jízda polskými vlaky není zdaleka tak jednoduchá, jak praví jízdní řád. Na trati je výluka a bůhví, jestli se vejdou čtyři kola do autobusu. No, kdyby jenom čtyři! Výlukové nesnáze se totiž komplikují hned na další zastávce, kde přistoupí další cyklista a opře svůj rower, jak říkají kolům Poláci, o ty naše.</span><br />
<span style="font-family: inherit;">Vypukají derby. Jestli se nechceme plahočit do další stanice kdesi daleko v závěsu za autobusem, budeme se muset k autobusu probojovat dřív, než náš kolega. Opatření jsou zřejmá - před příjezdem vstáváme dřív, jak on, cestu přehrazujeme koly a s nadějí čekáme na rychlý výsadek. </span><br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7G_ugCT0LhxkcXHNTF7EBkFBgVKlcp5o-Z-fyqU3omsuNkZECCjy7r8PSVwIsAfO_xlmCYrlS8fQFB2nT4kJZp-5-Q9pnqX1EaL8eky-GlHhqE_El9CfYGS59wsHEo_xZ3_r9SC0cxxg/s1600/IMAG1612.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7G_ugCT0LhxkcXHNTF7EBkFBgVKlcp5o-Z-fyqU3omsuNkZECCjy7r8PSVwIsAfO_xlmCYrlS8fQFB2nT4kJZp-5-Q9pnqX1EaL8eky-GlHhqE_El9CfYGS59wsHEo_xZ3_r9SC0cxxg/s320/IMAG1612.jpg" width="320" /></a><span style="font-family: inherit;">Vše probíhá podle plánů. Vyskakuji první, beru Dominikovo kolo, pak to Nikčino a nakonec pomáhám i Klárce. Už zbývá jenom to moje, když tu se mladý Polák vyřítí z vlaku a míří si to nejkratší cestou k růžovému výlukovému autobusu. Na místě mi zatrne. Stojím jak přikovaný. Kolem mě proudí davy vystupujících, mezi kterými si ani ve snu neprorazím cestu. Přesto se dám do pohybu a spěchám, jak nejlíp to po rozpadlém perónu jde. </span><br />
<span style="font-family: inherit;">Všechno se mi jeví černě, když se najednou od proudících cestujících oddělí mí kamarádi a rázují si to zkratkou přímo k zadnímu vchodu do autobusu. Je náš!</span><br />
<span style="font-family: inherit;"><br /></span>
<span style="font-family: inherit;">S trochou štěstí se dovnitř nasouká i polský poraženec a my mu ochotně uvolňujeme kus místa. Však jsme také zaslouženě vyhráli a kdo by nebyl galantní vůči poraženým? I přes naše gentlemanství se spolucestující příliš netváří a nepatrně zahlíží na Dominika, který se přidržuje řidítek jeho kola.</span><br />
<span style="font-family: inherit;"><br /></span>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1gwIs4tzPPSKEOTnNPRdX8esdHkN_z64dJuSYfNsouJCzLYigIAjYdALIe5oAlTLAvQzvcQY6nraBbbirwL70RwyvfQwq1WKVi5YXNNqYGYlL1P9DLWpVbkj0cmgnKPyHD5YnjLImPp8/s1600/IMAG1616.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1gwIs4tzPPSKEOTnNPRdX8esdHkN_z64dJuSYfNsouJCzLYigIAjYdALIe5oAlTLAvQzvcQY6nraBbbirwL70RwyvfQwq1WKVi5YXNNqYGYlL1P9DLWpVbkj0cmgnKPyHD5YnjLImPp8/s320/IMAG1616.jpg" width="320" /></a><span style="font-family: inherit;">Polské vlaky samy o sobě vozí zajímavou snůšku lidí. Někteří vypadají jako staří známí a jeden z nich nám hned přátelsky třese pravicí, sotva přistoupí. Další pouští disco písně, a když zjistí, že jsme Češi, jeho repertoár se změní na Vondráčkovou. Jiný zas vypadá jako Mafián a nevyzpytatelně sleduje spící holky. Všichni však mají jedno společné - komentují naše nakládání kol a ze všeho nejraději by nás přeorganizovali, protože mají pocit, že jim s těmi koly v zavazadlovém prostoru překážíme.</span><br />
<span style="font-family: inherit;"><br /></span>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi55R-dEnuzqed-fSVBk8Ud7DXcBqdkOKIr9L-U-HnxrGXloL2j9jo3_1y4HWxWvx1VPFGzCOlbpDq9xR31athCADNwoG_UtvarrvrfqDbrhXMAmrflQxP7MsnYXgtJLC6ezFICGBZMeb8/s1600/IMAG1632.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi55R-dEnuzqed-fSVBk8Ud7DXcBqdkOKIr9L-U-HnxrGXloL2j9jo3_1y4HWxWvx1VPFGzCOlbpDq9xR31athCADNwoG_UtvarrvrfqDbrhXMAmrflQxP7MsnYXgtJLC6ezFICGBZMeb8/s320/IMAG1632.jpg" width="320" /></a><span style="font-family: inherit;">Kolem sedmé odpolední přijíždíme do Čenstochové. Město je impozantní a za dlouhou promenádou se kdesi v dáli tyčí majestátní věž Jasnohorské baziliky. Na ubytovně pro poutníky jsme očekáváni a den zakončíme prohlídkou katedrály, návštěvou Černé madony, večeří a společnou modlitbou.</span>Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-491131387643440986.post-32386275731594670292013-12-26T23:57:00.000+01:002014-01-02T13:39:02.496+01:00Bílek blogujeMožná se tváříte zděšeně, co že to zas vyvádím. Píšu. A dělám to rád. Fakt! V poslední době jsem si upevnil svůj vztah k novinařině a teď už vím, že bych žurnalistiku rád studoval. Jsem tak trochu idealista a věřím tomu, že i v médiích si lze udržet nestrannost. Uvědomuji si, že informace jsou pro každého velmi cenné a práce s nimi si vyžaduje cit a čest. Mou snahou je podávat věci otevřeně, nabízet pohledy více stran a nechávat čtenáře, aby si o probíraném tématu utvořili vlastní názor.<br />
<br />
Do budoucna tu můžete očekávat několik rubrik. První bude žurnalistická, bude se jednat o reakce na aktuální dění v mnoha formách - fejetony, recenze, zprávy. Druhá se bude věnovat cestování, které mě rozhodně baví. Postupně zde zveřejním zápisy ze své letní cesty na kole z Polska do Rakouska a přes léto se objeví zápisy z pobytu ve Velké Británii. Třetí plánovaná rubrika bude všehochuť, ve které se objeví mé postřehy ze života.<br />
<br />
Komentujte, diskutujte, sdílejte.<br />
Těším se, že se tu budeme setkávat.Vojtahttp://www.blogger.com/profile/18033411077695227367noreply@blogger.com0