středa 18. února 2015

Můj svět

Můj svět se točí kolem osy a sloni v něm skáčou z nebe. Na hlavách mají vypulírované čepice z vosku a bláznivá holka chytá vlky v zimě. Želvy v něm předbíhají Achilea o dvě kolečka, z mandolín čpí smůla hudebníků a bachor si čte knihy. Santa Klaus chodí po všech čertech s andělem a hledá uhlí, které včera vyhořelo v Teplicích. V mých zemích jezdí auta za dobré slovo a taxikář vás sveze stopem. Války vedou možná tak mloci, když žralokovi vytrhnou stoličku, a hloupej Honza studuje matfyz. Mutace tu probíhají zpětně na požádání a červené krávy mají žlutá telata. Když se podíváte do nebes, kyslíku je tam sto pro a chybí uhlík, který teď sedí na telefonních linkách a nabízí nový tarif.

Gerojové nosí americké čepice a s nakouslými jablky krmí somálské děti. Jsou to charakterní jedinci bez svalové hmoty, občas tlouštíci a nosí brýle. Nefotí si břicho v koupelně před zrcadlem a v životě nepotkali kadeřníka. Zachraňují copaté šprtky z gymplu a přitom to nesdílí na Snapchatu. V restauraci nechávají dýška bezdomovcům a sami jedí ČESKO quality. Občas usmiřují džihádisty s charedimy a chodí běhat každý den, když jdou na autobus. „Do Deštného, prosím, ne nemám Iredo kartu, ale chci přestupní jízdenku i bez byrokratických čipů s devadesáti halířovou slevou.“

V mém světě nedozrávají třešně a kluci se drží za ruce jenom, když brečí. Po ulicích chodí černé děti a nikdo jim neříká korektně. Jsou prostě černé, jejich kamarádi žlutí a my bílí. „Historia magistra vitae“, ale projednou bych ji se všema křivdama opomněl. V mém světě může učit jenom učitel, který má telent bez minima, na vejšku vás vezmou bez poplatků za SCIA a vaše mámy vás docení. I když po prváku necháte učňák. V domovech důchodců se pak tancuje kankán a sociálka krade děti jenom z babyboxu. Tenhle svět je svobodný, ale některé jsou svobodnější.

Možná byste se chtěli přidat?